Zdravotnický asistent - večerní forma vzdělávání - (verze 2.1)
Střední zdravotnická škola Kroměříž

Učební osnovy


Jazykové vzdělávání a komunikace

Charakteristika oblasti

VZDĚLÁVÁNÍ A KOMUNIKACE V ČESKÉM JAZYCE

Jazykové vzdělávání v českém jazyce vychovává žáky ke kultivovanému jazykovému projevu a podílí se na rozvoji jejich duševního života. Obecným cílem jazykového vzdělávání je rozvíjet komunikační kompetenci žáků a naučit je užívat jazyka jako prostředku k dorozumívání a myšlení, k přijímání, sdělování a výměně informací na základě jazykových a slohových znalostí. Jazykové vzdělávání se také podílí na rozvoji sociálních kompetencí žáků.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:

− využívali jazykových vědomostí a dovedností v praktickém životě, vyjadřovali se srozumitelně a souvisle, formulovali a obhajovali své názory;

− chápali význam kultury osobního projevu pro společenské a pracovní uplatnění;

− získávali a kriticky hodnotili informace z různých zdrojů a předávali je vhodným způsobem s ohledem na jejich uživatele;

− chápali jazyk jako jev, v němž se odráží historický a kulturní vývoj národa.

 

VZDĚLÁVÁNÍ A KOMUNIKACE V CIZÍM JAZYCE

Vzdělávání v cizím jazyce navazuje na RVP ZV a významně se podílí na přípravě žáků na aktivní život v multikulturní společnosti, vede je k tomu, aby se dokázali dorozumět v situacích každodenního osobního a pracovního života. Připravuje žáky k efektivní účasti v přímé i nepřímé komunikaci včetně přístupu k informačním zdrojům, rozšiřuje jejich znalosti o světě. Současně přispívá k formování osobnosti žáků, učí je toleranci k hodnotám jiných národů, rozvíjí jejich schopnost učit se po celý život.

 

Vzdělávání v cizím jazyce směřuje k osvojení takové úrovně komunikativních jazykových kompetencí, která odpovídá:

− minimální úrovni B1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky;

− akvizici slovní zásoby čítající minimálně 2300 lexikálních jednotek za studium, z čehož obecně odborná a odborná terminologie tvoří u úrovně B1 minimálně 20 % lexikálních jednotek.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

− komunikovat v cizím jazyce v různých situacích života, v projevech mluvených i psaných, na všeobecná i odborná témata; volit adekvátní komunikační strategie a jazykové prostředky;

− efektivně pracovat s cizojazyčným textem včetně odborného, umět jej zpracovat a využívat jako zdroje poznání i jako prostředku ke zkvalitňování svých jazykových znalostí a dovedností;

− získávat informace o světě, zvláště o zemích studovaného jazyka, a získané poznatky včetně odborných ze svého oboru využívat ke komunikaci;

− pracovat s informacemi a zdroji informací v cizím jazyce, včetně internetu nebo CD-ROM, se slovníky, jazykovými aj. cizojazyčnými příručkami, využívat tyto informační zdroje ke studiu jazyka i k prohlubování svých všeobecných vědomostí a dovedností;

− využívat vybrané metody a postupy efektivního studia cizího jazyka ke studiu dalších jazyků, příp. k dalšímu vzdělávání; využívat vědomosti a dovednosti získané ve výuce mateřského jazyka při studiu jazyků;

− chápat a respektovat tradice, zvyky a odlišné sociální a kulturní hodnoty jiných národů a jazykových oblastí, ve vztahu k představitelům jiných kultur se projevovat v souladu se zásadami demokracie.

 

Vzdělávání se realizuje v předmětech anglický jazyk nebo německý jazyk.

Český jazyk a literatura

Charakteristika předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Český jazyk a literatura je součástí všeobecného vzdělávání a je základem rozvoje většiny klíčových schopností a dovedností, které žákům pomáhají zvládat ostatní vyučovací předměty. Spojuje v sobě tři složky: jazykovou, stylistickou a literární, které patří do oblasti jazykového vzdělávání, komunikace a estetického vzdělávání. Ovlivňuje zapojení  člověka do společnosti, jeho osobní i profesní život, utváření jeho hodnotové orientace.

Základním cílem předmětu je vychovat žáky ke srozumitelnému, kultivovanému jazykovému projevu a podílet se na rozvoji jejich duchovního života. Kromě prohloubení jejich vyjadřovacích dovedností a schopností předmět utváří hodnotové orientace a postoje žáků v oblasti kulturní, vede je ke kultivaci estetického vnímání a přispívá k rozvoji kompetencí mezilidských a sociálních.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci chápali:

- jazyk jako systém a zvládli jej jako nezbytný předpoklad pro studium cizích jazyků i pro společenské a pracovní uplatnění

- mateřský jazyk jako výsledek kulturního a historického vývoje národa

- význam umění pro člověka, propojenost slovesné kultury s ostatními druhy umění
- analýzu a interpretaci textu na pozadí kulturních a historických událostí a prováděli ji se znalostí základních literárně teoretických pojmů.

Charakteristika učiva

Předmět obsahuje část jazykovou, komunikační a slohovou s literární. Tyto složky se vzájemně doplňují. První dvě složky učí žáky užívat jazyka jako prostředku dorozumívání a myšlení v mluvené i písemné podobě, a to v souladu se spisovnou normou a za použití jazykových prostředků odpovídajících komunikační situaci.

Výuka českého jazyka a literatury směřuje ke schopnosti a dovednosti mluvit a jednat s lidmi, kultivovaně se vyjadřovat ústně i písemně, používat spisovný jazyk, aplikovat získané poznatky, pracovat s textem a s informacemi. Literární složka integrovaného předmětu český jazyk a literatura je zařazena v RVP do estetického vzdělání a je těsně spjata s předmětem dějepis a teorie kultury. Učivo obsahuje chronologický přehled české a světové literatury, literární historie, je probíráno v souvislosti s danou dobovou situací, vymezuje základní znaky literatury jednotlivých období, soustředí se na stěžejní osobnosti a díla. Při rozborech literárních děl lze procvičovat jazykové, literárněhistorické i komunikační dovednosti, je kladen důraz na vytváření osobních postojů žáků.

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

V rámci posilování komunikačních, personálních a občanských kompetencí žáci objektivně hodnotí práci druhých a sami adekvátně přijímají hodnocení své práce. Rozpoznávají vhodnost jazykových prostředků vůči komunikační situaci a jsou schopni je adekvátně použít. V kolektivu je podporována týmová práce, otevřenost a vzájemná důvěra.

Žáci se seznamují s literárním vývojem, jsou podporováni k aktivnímu čtenářství, které napomáhá rozvoji osobnosti, vytváření postojů vůči kulturním památkám i vůči reálným situacím, které vidí díky literárnímu zpracování z jiného úhlu pohledu. Své preference mohou projevit přednesem referátu o oblíbeném autorovi, díle nebo probíraném období. Žáci si utváří ucelený přehled, který jim pomáhá v orientaci ve společnosti. Žáci jsou vedeni také k návštěvám divadelních a filmových představení, k návštěvám kulturních institucí (knihovny, muzea), což ovlivní jejich postojové a hodnotové nasměrování.

 

Strategie výuky (pojetí výuky)

Výuka jazyka i literatury navazuje na vědomosti a dovednosti žáků ze základní školy, rozvíjí je s ohledem na jejich profesní zaměření. Klade si za cíl prohloubit nabyté vědomosti, posunout je na vyšší úroveň. Průběžně jsou zařazovány testy, slohový výcvik, diktáty, pravopisná cvičení.

Literární vzdělání podporuje čtenářství, rozbory, interpretaci děl, vede k přehledu o hlavních proudech a osobnostech literární historie a kultury. Žáci jsou vedeni ke kulturním aktivitám. Výuka probíhá v kmenových učebnách s využitím audiovizuální techniky, je doplněna návštěvami divadelních a filmových představení i kulturních institucí (muzea, knihovny).
Ve výuce jsou využívány všechny metody a formy práce, zejména takové, které žáky aktivizují a vedou k samostatné či skupinové práci. Velký prostor je věnován hlavně diskusi, pravidelně jsou prováděny rozbory nedostatků ve vyjadřování formou sebehodnocení. 
Základní metodou v literární složce předmětu je práce žáků s literárními texty, při které žáci využívají poznatky literární teorie, jsou schopni zařadit text do daného období a k danému směru, vyjádřit své názory a postoje (je využíváno skupinové vyučování, práce ve dvojicích, samostatná práce, metoda  diskuse). V literární historii jsou žáci seznámeni se základními fakty jednotlivých období, je využívána samostatná domácí práce žáků, která je prezentována v hodinách.

 

Hodnocení výsledků žáků

Hodnocení vychází ze školního řádu. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků zahrnuje jak ústní, tak písemné prověřování. Do hodnocení jsou zahrnuty i aktivity dokládající schopnosti a dovednosti žáků, např. přednes referátů nebo prezentace individuální nebo skupinové práce. V klasifikaci jsou obsaženy i výsledky kontrolních slohových prací: v každém pololetí 1. – 4. ročníku jedna, v 5. ročníku slohová práce v prvním pololetí. Učitel dává  žákům prostor k sebehodnocení. Znalosti historického vývoje jsou ověřovány pomocí testů a ústní formou.

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí, průřezových témat a mezipředmětových vztahů

Předmět rozvíjí všechny klíčové kompetence, zejména komunikativní. Žáci jsou v předmětu vedeni k tomu, aby se vyjadřovali přiměřeně účelu jednání a komunikační situaci v projevech mluvených i psaných, vhodně se prezentovali, formulovali své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně; aby zpracovávali administrativní písemnosti, pracovní dokumenty i souvislé texty na běžná i odborná témata, dodržovali jazykové a stylistické normy i odbornou terminologii, zaznamenávali písemně podstatné myšlenky a údaje z textů a projevů jiných lidí, vyjadřovali se a vystupovali v souladu se zásadami kultury projevu a chování.

Rovněž se dotýká všech průřezových témat. V oblasti tématu Občan v demokratické společnosti výuka v předmětu směřuje k tomu, aby žáci měli úctu k materiálním i duchovním hodnotám, získali schopnosti vyhledávat informace a pracovat s nimi, osvojili si dovednost jednat s lidmi, orientovali se v masových médiích, rozvíjeli komunikativní a personální kompetence a osvojili si práci s informacemi. V tématu Člověk a svět práce výuka směřuje k tomu, aby žáci uměli vyhledávat a posuzovat informace o profesních záležitostech, osvojili si vhodné způsoby verbální a neverbální komunikace při důležitých jednáních, uměli komunikovat s potencionálními zaměstnavateli a uvědomovali si odpovědnost za vlastní život a význam vzdělání.

Mezipředmětové vztahy:

Cizí jazyky, dějepis a teorie kultury, psychologie a komunikace, občanská nauka, informační a komunikační technologie.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Občan v demokratické společnosti

Žáci jsou vedeni k tomu, aby si vážili materiálních a duchovních hodnot, dobrého životního prostředí a snažili se je chránit a zachovat pro budoucí generace.

Člověk a životní prostředí

V tématech slohových prací je zařazeno vždy jedno téma o životním prostředí.

Člověk a svět práce

V rámci administrativního stylu žáci píší žádost, životopis, odpověď na inzerát s nabídkou práce apod., aby se naučili písemně prezentovat při jednání s potenciálními zaměstnavateli a dokázali formulovat své priority.

Informační a komunikační technologie

Dodatečná cvičení a doplnění k učivu jsou žákům zasílány do jejich třídní složky, odkud si je musí vyzvedávat a zpracovávat. Cvičné slohové práce zpracovávají na počítači, obzvlášť texty administrativního stylu. Žáci prvního ročníku se učí pracovat s katalogem knihovny, aby si uměli vyhledat a případně rezervovat zvolené tituly.

Anglický jazyk

Charakteristika předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Cílem jazykového vzdělávání je doplňovat a prohlubovat jazykové vzdělávání, které je propojeno s dalšími vyučovacími předměty, zejména se společenskovědními, ale i odbornými. V rámci oboru Zdravotnický asistent zároveň představuje specifické jazykové vzdělávání vymezené studovaným oborem.

Výuka vede žáky k osvojení a prohlubování komunikativních dovedností a k praktickému používání jazyka v základních životních situacích na takové úrovni, aby byli schopni v cizím jazyce řešit základní situace každodenního života ústně i písemně, domluvit se v cizojazyčném prostředí, porozumět pracovním postupům, zpracovávat informace ze zahraniční literatury týkající se oboru vzdělávání a porozumět jednoduchému textu.

Jazykové vzdělávání je zaměřeno i na orientaci v reáliích anglicky mluvících zemí, znalost společenské kultury a dovednosti sociokulturního chování.

Znalost cizího jazyka nejen prohlubuje všeobecné vzdělávání žáků, ale napomáhá jejich lepšímu uplatnění na trhu práce a připravuje je na život v multikulturní Evropě.

Vzdělávací cíle a výstupní požadavky na absolventy směřují k osvojení komunikativních jazykových kompetencí, které odpovídají úrovni B1 podle Společného evropského referenčního rámce.

 

 

Charakteristika učiva

Výuka je zaměřena na systematické rozšiřování a prohlubování znalostí, dovedností a návyků získaných v průběhu základního vzdělávání.

Obsah učiva je rozdělen do čtyř kategorií:

- řečové dovednosti, které zahrnují produktivní, receptivní, interaktivní ústní i písemné dovednosti,

- jazykové prostředky přiměřeného rozsahu, tzn. slovní zásoby (produktivně si žák osvojí přibližně 500 - 600 lexikálních jednotek za rok) včetně nejběžnější frazeologie a odborné terminologie (20%), gramatiky, zvukové a grafické stránky jazyka,

- tematické zaměření obsahu (základní tematické okruhy všeobecného i odborného zaměření, komunikační situace),

- reálie, zahrnující poznatky z historie, geografie, národních tradic a zvyků, politického, hospodářského a kulturního života v České republice a v anglicky mluvících zemích.

Řečové dovednosti se rozvíjejí na základě jazykových prostředků, komunikačních situací a jazykových funkcí, základních tematických okruhů a specifických okruhů z oblasti studovaného oboru.

Hlavní náplní a obsahem výuky je nácvik ústního i písemného vyjadřování. Tematické okruhy se vztahují k různým oblastem osobního, společenského a pracovního života i studovaného oboru vzdělání, k reáliím České republiky i anglicky mluvících zemí, reagují na věk a zájmovou orientaci žáků i na aktuální události.

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

V rámci posilování komunikačních, personálních a občanských kompetencí žák objektivně hodnotí práci druhých a sám adekvátně přijímá hodnocení své práce. Rozpozná vhodnost jazykových prostředků vůči komunikační situaci a je schopen je adekvátně použít. V kolektivu je podporována týmová práce, otevřenost a vzájemná důvěra.

 

Strategie výuky (pojetí výuky)

Výuka jazyků má podněcovat žáky k tomu, aby dokázali adekvátním způsobem vyjadřovat své myšlenky a názory, pracovat s cizojazyčnými texty a využívat je jako informační zdroje. Má vést k upevnění a rozšíření učiva základní školy.

Ve výuce se procvičují všechny čtyři dovednosti – čtení, psaní, mluvení (dialog a monolog) a poslech, běžně jsou používány formy a metody, jako rozhovor, diskuse, překlad, skupinová a týmová práce, práce s textem, s audiovizuální technikou. Součástí je procvičování a upevňování gramatiky, výslovnosti, slovní zásoby, pravopisu, reálií anglicky mluvících zemí, konverzace v anglickém jazyce na dané téma podle studovaného oboru.

Do výuky jsou zařazeny prvky budující povědomí o zdvořilostních normách cizího jazyka a chování v cizojazyčném prostředí.

 

Hodnocení výsledků žáků

Ke kontrole vědomostí a dovedností slouží různé formy ústního a písemného zkoušení. Žáci jsou hodnoceni v těchto oblastech:

- gramatika,

- práce s textem,

- ústní projev,

- slovní zásoba,

- obsahové a jazykové zvládnutí tematických okruhů (ústní a písemné),

- aktivita v hodinách,

- poslech.

Předmětem hodnocení je zejména pokrok v rozvoji řečových dovedností, tzn. postupné zdokonalování ústního projevu – srozumitelnost, plynulost, bohatost slovní zásoby, gramatická správnost a schopnost komunikace. Kromě krátkých průběžných testů jsou součástí hodnocení také písemné práce a didaktické testy, které jsou zařazeny nejen k prověřování znalostí, ale i k nácviku dovedností, nezbytných ke zvládnutí maturitní zkoušky.

Důraz je kladen také na sebehodnocení, kdy žáci  sami hodnotí dosaženou úroveň svých znalostí v oblastech čtení, poslechu, mluvení a psaní.

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí, průřezových témat a mezipředmětových vztahů

Vzdělávání v anglickém jazyce směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí a průřezových témat. Z hlediska klíčových kompetencí se klade důraz především na komunikativní kompetence a občanské kompetence.

Žák musí být schopen formulovat své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně, vyjadřovat se a vystupovat v souladu se zásadami kultury projevu a chování, reagovat, přijímat radu a kritiku, mít přehled o možnostech uplatnění na trhu práce v daném oboru a povolání, osvojit si základní vědomosti a dovednosti potřebné pro rozvíjení vlastních aktivit, vytváření osobitého, objektivně kritického a celkově pozitivního vztahu ke společenskému dění, kultuře, literatuře a umění.

U průřezových témat se jedná o využití multimediálních programů a vyhledávání informací na internetu, o verbální komunikaci při důležitých jednáních, o významu vzdělávání pro život, orientaci v globálních problémech lidstva, o rozlišování osobní, občanské a profesní odpovědnosti za stav životního prostředí.

Mezipředmětové vztahy:

- český jazyk, občanská nauka, tělesná výchova, informační a komunikační technologie, psychologie a komunikace, společenskovědní seminář, biologie a ekologie, odborná praxe.

 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Občan v demokratické společnosti

Žáci jednoduchým způsobem popisují historické události a komentují dění ve společnosti.

Člověk a životní prostředí

Součástí výuky jsou témata zaměřená na ochranu životního prostředí.

Člověk a svět práce

Žáci pojmenovávají různé profese v cizím jazyce, hovoří o jejich kladech a záporech, píší životopis v cizím jazyce, odpovídají na fiktivní inzeráty s nabídkou pracovních příležitostí, aby se naučili písemně prezentovat při jednání s potencionálními zaměstnavateli a dokázali formulovat své priority.

Informační a komunikační technologie

Žáci se učí využívat multimediální programy a vyhledávat informace na internetu.

Německý jazyk

Charakteristika předmětu

Obecný cíl vyučovaného předmětu

Cílem jazykového vzdělávání je doplňovat a prohlubovat jazykové vzdělávání, které je propojeno s dalšími vyučovacími předměty, zejména se společenskovědními, ale i odbornými. V rámci oboru Zdravotnický asistent zároveň představuje specifické jazykové vzdělávání vymezené studovaným oborem.

 

Výuka vede žáky k osvojení a prohlubování komunikativních dovedností a k praktickému používání jazyka v základních životních situacích na takové úrovni, aby byli schopni v cizím jazyce řešit základní situace každodenního života ústně i písemně, domluvit se v cizojazyčném prostředí, porozumět pracovním postupům, zpracovávat informace ze zahraniční literatury týkající se oboru vzdělávání a porozumět jednoduchému textu.

 

Jazykové vzdělávání je zaměřeno i na orientaci v reáliích německy mluvících zemí, znalost společenské kultury a dovednosti sociokulturního chování.

 

Znalost cizího jazyka nejen prohlubuje všeobecné vzdělávání žáků, ale napomáhá jejich lepšímu uplatnění na trhu práce a připravuje je na život v multikulturní Evropě.

 

Vzdělávací cíle a výstupní požadavky na absolventy směřují k osvojení komunikativních jazykových kompetencí, které odpovídají úrovni B1 podle Společného evropského referenčního rámce.

 

Charakteristika učiva

Výuka je zaměřena na systematické rozšiřování a prohlubování znalostí, dovedností a návyků získaných v průběhu základního vzdělávání.

Obsah učiva je rozdělen do čtyř kategorií:

- řečové dovednosti, které zahrnují produktivní, receptivní, interaktivní ústní i písemné dovednosti,

- jazykové prostředky přiměřeného rozsahu, tzn. slovní zásoby (produktivně si žák osvojí přibližně 500 - 600 lexikálních jednotek za rok) včetně nejběžnější frazeologie a odborné terminologie (20%), gramatiky, zvukové a grafické stránky jazyka,

- tematické zaměření obsahu (základní tematické okruhy všeobecného i odborného zaměření, komunikační situace),

- reálie, zahrnující poznatky z historie, geografie, národních tradic a zvyků, politického, hospodářského a kulturního života v České republice a v německy mluvících zemích.

Řečové dovednosti se rozvíjejí na základě jazykových prostředků, komunikačních situací a jazykových funkcí, základních tematických okruhů a specifických okruhů z oblasti studovaného oboru.

Hlavní náplní a obsahem výuky je nácvik ústního i písemného vyjadřování. Tematické okruhy se vztahují k různým oblastem osobního, společenského a pracovního života i studovaného oboru vzdělání, k reáliím České republiky i německy mluvících zemí, reagují na věk a zájmovou orientaci žáků i na aktuální události.

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

V rámci posilování komunikačních, personálních a občanských kompetencí žák objektivně hodnotí práci druhých a sám adekvátně přijímá hodnocení své práce. Rozpozná vhodnost jazykových prostředků vůči komunikační situaci a je schopen je adekvátně použít. V kolektivu je podporována týmová práce, otevřenost a vzájemná důvěra.

 

Strategie výuky (pojetí výuky)

Výuka jazyků má podněcovat žáky k tomu, aby dokázali adekvátním způsobem vyjadřovat své myšlenky a názory, pracovat s cizojazyčnými texty a využívat je jako informační zdroje. Má vést k upevnění a rozšíření učiva základní školy.

Ve výuce se procvičují všechny čtyři dovednosti – čtení, psaní, mluvení (dialog a monolog) a poslech, běžně jsou používány formy a metody, jako rozhovor, diskuse, překlad, skupinová a týmová práce, práce s textem, s audiovizuální technikou. Součástí je procvičování a upevňování gramatiky, výslovnosti, slovní zásoby, pravopisu, reálií německy mluvících zemí, konverzace v německém jazyce na dané téma podle studovaného oboru.

Do výuky jsou zařazeny prvky budující povědomí o zdvořilostních normách cizího jazyka a chování v cizojazyčném prostředí.

 

Hodnocení výsledků žáků

Ke kontrole vědomostí a dovedností slouží různé formy ústního a písemného zkoušení. Žák je hodnocen v těchto oblastech:

- gramatika,

- práce s textem,

- ústní projev,

- slovní zásoba,

- obsahové a jazykové zvládnutí tematických okruhů (ústní a písemné),

- aktivita v hodinách,

- poslech.

Předmětem hodnocení je zejména pokrok v rozvoji řečových dovedností, tzn. postupné zdokonalování ústního projevu – srozumitelnost, plynulost, bohatost slovní zásoby, gramatická správnost a schopnost komunikace. Kromě krátkých průběžných testů jsou součástí hodnocení také písemné práce a didaktické testy, které jsou zařazeny nejen k prověřování znalostí, ale i k nácviku dovedností, nezbytných ke zvládnutí maturitní zkoušky.

Důraz je kladen také na sebehodnocení, kdy žáci sami hodnotí dosaženou úroveň svých znalostí v oblastech čtení, poslechu, mluvení a psaní.

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí, průřezových témat a mezipředmětových vztahů

Vzdělávání v německém jazyce směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí a průřezových témat. Z hlediska klíčových kompetencí se klade důraz především na komunikativní kompetence a občanské kompetence.

 

Žák musí být schopen formulovat své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně, vyjadřovat se a vystupovat v souladu se zásadami kultury projevu a chování, reagovat, přijímat radu a kritiku, mít přehled o možnostech uplatnění na trhu práce v daném oboru a povolání, osvojit si základní vědomosti a dovednosti potřebné pro rozvíjení vlastních aktivit, vytváření osobitého, objektivně kritického a celkově pozitivního vztahu ke společenskému dění, kultuře, literatuře a umění.

 

U průřezových témat se jedná o využití multimediálních programů a vyhledávání informací na internetu, o verbální komunikaci při důležitých jednáních, o významu vzdělávání pro život, orientaci v globálních problémech lidstva, o rozlišování osobní, občanské a profesní odpovědnosti za stav životního prostředí.

 

Mezipředmětové vztahy

Ve výuce německého jazyka jsou průběžně uplatňovány mezipředmětové vztahy. Vzdělávání je propojeno se společenskovědními, přírodovědnými i odbornými předměty:

- český jazyk a literatura, anglický jazyk (srovnávání jazykových prostředků apod.)

- dějepis (vysvětluje historii německy mluvících zemí) 

- občanská nauka, ekonomika (studuje ekonomické, politické, sociální a kulturní otázky)

- biologie a ekologie (doplňuje výuku v průřez. tématu Člověk a životní prostředí)

- informační a komunikační technologie (využívání informačních zdrojů, Internetu apod.)

- další odborné předměty: somatologie, teorie ošetřovatelství, psychologie a komunikace atd.

 

 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Občan v demokratické společnosti

Žáci jednoduchým způsobem popisují historické událostí a komentují dění ve společnosti.

Člověk a životní prostředí

Součástí výuky jsou témata zaměřená na ochranu životního prostředí.

Člověk a svět práce

Žáci pojmenovávají různé profese v cizím jazyce, hovoří o jejich kladech a záporech, píší životopis v cizím jazyce, odpovídají na fiktivní inzeráty s nabídkou pracovních příležitostí, aby se naučili písemně prezentovat při jednání s potenciálními zaměstnavateli a dokázali formulovat své priority.

 

Informační a komunikační technologie

Žáci se učí využívat multimediální programy a vyhledávat informace na internetu.

Společenskovědní vzdělávání

Charakteristika oblasti

Obecným cílem společenskovědního vzdělávání je připravit žáky na aktivní a odpovědný život v demokratické společnosti. Společenskovědní vzdělávání směřuje k pozitivnímu ovlivňování hodnotové orientace žáků, aby byli slušnými lidmi a odpovědnými občany svého demokratického státu, aby jednali uvážlivě nejen pro vlastní prospěch, ale také pro veřejný zájem. Kultivuje jejich historické vědomí, a tím je učí hlouběji rozumět jejich současnosti, učí je uvědomovat si vlastní identitu, kriticky myslet, nenechat se manipulovat a co nejvíce porozumět světu, v němž žijí.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci získali nebo si rozvinuli tyto obecné kompetence:

- využívat svých společenskovědních vědomostí a dovedností v praktickém životě: ve styku s jinými lidmi a různými institucemi, při řešení praktických otázek svého politického i filozoficko-etického rozhodování, hodnocení a jednání, při řešení svých problémů právního a sociálního charakteru;

- získávat a kriticky hodnotit informace z různých zdrojů – z verbálních textů (tj. tvořených slovy), z ikonických textů (obrazy, fotografie, schémata, mapy …) a kombinovaných textů (např. film);

- formulovat věcně, pojmově a formálně správně své názory na sociální, politické, praktické ekonomické a etické otázky, náležitě je podložit argumenty, debatovat o nich s partnery.

 

Společenskovědní vzdělávání usiluje o formování a posilování těchto pozitivních citů, postojů, preferencí a hodnot:

- jednat odpovědně a přijímat odpovědnost za své rozhodnutí a jednání; žít čestně;

- cítit potřebu občanské aktivity, vážit si demokracie a svobody, usilovat o její zachování a zdokonalování;

- preferovat demokratické hodnoty a přístupy před nedemokratickými, vystupovat zejména proti korupci,

kriminalitě, jednat v souladu s humanitou a vlastenectvím, s demokratickými občanskými postoji, respektovat lidská práva, chápat meze lidské svobody a tolerance, jednat odpovědně a solidárně;

- kriticky posuzovat skutečnost kolem sebe, přemýšlet o ní, tvořit si vlastní úsudek, nenechat se manipulovat;

- uznávat, že lidský život je vysokou hodnotou, a proto je třeba si ho vážit a chránit jej;

- na základě vlastní identity ctít identitu jiných lidí, považovat je za stejně hodnotné jako sebe sama – tedy oprostit se ve vztahu k jiným lidem od předsudků, intolerance, rasismu, etnické, náboženské a jiné nesnášenlivosti;

- cílevědomě zlepšovat a chránit životní prostředí, jednat v duchu udržitelného rozvoje;

- vážit si hodnot lidské práce, jednat hospodárně, snažit se zanechat po sobě něco pozitivního;

- chtít si klást v životě praktické otázky filozofického a etického charakteru a hledat na ně v diskusi s jinými lidmi i se sebou samým odpovědi.

 

Společenskovědní vzdělávání je realizováno v předmětech občanská nauka, dějepis a teorie kultury, psychologie a komunikace a volitelném předmětu společenskovědní seminář.

Dějepis a teorie kultury

Charakteristika předmětu

Obecný cíl  vyučovacího předmětu
Integrovaný předmět dějepis a teorie kultury zahrnuje společenskou a estetickou oblast vzdělávání. Úkolem výuky dějepisu je vytvářet a kultivovat historické vědomí a spolu s dalšími obory přispívat k celkovému začleňování žáků do společnosti a připravit je na aktivní občanský život v demokratické společnosti. Výuka systematizuje různé historické informace, s nimiž se žáci v běžném životě setkávají a budou setkávat. Dějepis také umožňuje žákům, aby dokázali pomocí poznatků o historii lépe a hlouběji porozumět současnosti a světu, v němž žijí, uvědomovali si vlastní identitu, kriticky a samostatně mysleli, nenechali se manipulovat.
Obecným cílem estetické části předmětu je přispět ke kultivaci estetického vnímání, prožívání a hodnocení žáků, rozvíjet jejich duchovní život, kladný vztah k materiálním a duchovním hodnotám a k jejich tvorbě i ochraně, podílet se na rozvoji sociálních a občanských kompetencí, vést žáky, aby uplatňovali ve svém životním stylu estetická kriteria, poznali umění jako specifickou výpověď o skutečnosti, byli tolerantní k estetickému cítění, vkusu druhých lidí a získali přehled o kulturním dění minulosti a současnosti, popsali jednotlivé kulturní okruhy a interpretovali umělecká díla jako specifickou výpověď o skutečnosti.
Vyučovací předmět v návaznosti na další společenskovědní předměty formuje kulturní chování žáků, upevňuje etické principy a rozvíjí jejich estetické cítění, vztah k druhým lidem, k sobě samému i k okolní přírodě.

Charakteristika učiva
Integrovaný předmět dějepis a teorie kultury zahrnuje společenskou a estetickou výchovu. Dějepis umožňuje žákům, aby dokázali pomocí poznatků o historii lépe a hlouběji porozumět současnosti. Učivo je rozděleno do dvou ročníků a obsahuje systémový výběr z přehledu historického vývoje od starověku do současnosti včetně kulturních dějin. Hlavní důraz je kladen na dějiny 19. a 20. století, protože nejnovější dějiny jsou nejdůležitější pro pochopení současnosti. Estetické vzdělávání vytváří systém kulturních hodnot a životní styl. Učivo je řazeno chronologicky a podle dominantních uměleckých směrů v určitém časovém období. Zdůrazňuje filozofii jednotlivých uměleckých slohů, nejdůležitější znaky. V současnosti se zaměřuje na kulturu bydlení, odívání, vliv uměleckého stylu na lidové umění a užitou tvorbu i na to, jak se estetické a tvůrčí normy projevují při tvorbě předmětů používaných v běžném životě.

Rozvíjejí se především občanské kompetence: aby si žáci uvědomovali vlastní kulturní a národní identitu, byli hrdí na tradice a hodnoty svého národa a chápali je v evropském kontextu. Vzdělávání dále směřuje k uplatnění estetických kritérií v životním stylu žáků.

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí
Předmět usiluje o formování a posilování těchto pozitivních citů, postojů, preferencí a hodnot:
− cítit potřebu občanské aktivity, vážit si demokracie a svobody, usilovat o její zachování a zdokonalování; preferovat demokratické hodnoty a přístupy před nedemokratickými, i když má demokracie své stinné stránky (korupce, kriminalita,…), jednat v souladu s humanitou a vlastenectvím, s demokratickými občanskými ctnostmi, respektovat lidská práva, chápat meze lidské svobody a tolerance, jednat odpovědně a solidárně;
− kriticky posuzovat skutečnost kolem sebe, přemýšlet o ní, tvořit si vlastní úsudek, nenechat se manipulovat;
− na základě vlastní identity ctít identitu jiných lidí, považovat je za stejně hodnotné jako sebe sama – tedy oprostit se ve vztahu k jiným lidem od předsudků a předsudečného jednání, intolerance, rasismu, etnické, náboženské a jiné nesnášenlivosti;
− cílevědomě zlepšovat a chránit životní prostředí, jednat v duchu udržitelného rozvoje;
− vážit si hodnot lidské práce, jednat hospodárně, neničit hodnoty, ale pečovat o ně, snažit se zanechat po sobě něco pozitivního pro vlastní blízké lidi i širší komunitu.

- uvědomovat si vlastní kulturní a národní identitu, pociťovat hrdost na příslušnost k národu a chápat je v evropském kontextu.

Vzdělávání dále směřuje k uplatnění estetických kritérií v životním stylu žáků. Vytvořený systém kulturních hodnot pomáhá formovat postoje žáků, přispívá ke kultivaci jejich osobnosti, vytváří systém kulturních hodnot a životní styl podložený estetickými, sociálními, kulturně společenskými a ekologickými kritérii současné společnosti. Výuka také přispívá k chápání hodnoty historických a kulturních památek. Estetické vzdělávání se podílí rovněž na rozvoji sociálních kompetencí žáků. Vyučovací předmět v návaznosti na další společenskovědní předměty formuje kulturní chování žáků, upevňuje etické principy a rozvíjí jejich estetické cítění, vztah k druhým lidem, k sobě samému i k okolní přírodě.

Strategie výuky (pojetí výuky)
Výuka předmětu je pro žáky zajímavá a stimulující, rozvíjí jejich intelektové a komunikativní schopnosti, ovlivňuje jejich hodnotovou orientaci. Učivo vychází ze znalostí žáků získaných na základní škole. Přiměřená pozornost je věnována rozvoji dovedností a schopností žáků, jejich samostatné a týmové práci. Předmět výrazně podporuje funkční gramotnost žáků, a to systematickou prací s texty různého druhu (verbálními, ikonickými i kombinovanými). Výuka také přispívá k chápání hodnoty historických a kulturních památek. Volba forem a metod výuky je provedena se zřetelem na cíle stanovené školním vzdělávacím programem s maximálním využitím metod názorně demonstračních a aktivizujících. Dosažení výsledků vzdělávání vyžaduje často problémové podání témat, dostatečný prostor pro řízenou diskuzi, využití aktivizačních metod a praktických činností žáků, dále vizuálních a poslechových ukázek.

Hodnocení výsledků žáků
Žáci jsou hodnoceni v souladu s pravidly pro hodnocení žáků, která jsou uvedena ve školním řádu. Znalosti získané v průběhu studia jsou kontrolovány průběžně, a to ústní i písemnou formou, součástí klasifikace je i samostatná práce žáků. Při pololetní a závěrečné klasifikaci vyučující vychází nejen z výsledků písemného a ústního zkoušení, ale i z celkového přístupu žáků k vyučovacímu procesu a k plnění studijních povinností.
Žáci jsou hodnoceni podle:
- hloubky porozumění historickým jevům a procesům
- schopnosti pracovat se zdroji informací
- schopnosti aplikace poznatků při řešení problémů
- schopnosti pracovat s texty různého charakteru
- schopnosti kriticky myslet a debatovat o historické problematice
Metody hodnocení
-písemné testy po probrání určitých tématických celků
-průběžné ústní zkoušení
-hodnocení samostatné práce a aktivity v hodině
-hodnocení referátů
-sebehodnocení žáků
-vzájemné hodnocení při prezentaci výsledků práce

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí, průřezových témat a mezipředmětových vztahů
Dějepis vede žáky k tomu, aby využívali svých znalostí o minulosti k porozumění  současnosti. Učivo o estetice přispívá ke kultivaci žákovy osobnosti, vytváří systém kulturních hodnot a životní styl podložený estetickými, sociálními, kulturně společenskými a ekologickými kritérii současné společnosti. V žácích je třeba prohlubovat zájem o politické a společenské dění u nás i ve světě i o veřejné záležitosti lokálního charakteru a vést je k zodpovědnosti za další vývoj společnosti. Zařazováním průřezových témat je možno pozitivně ovlivňovat hodnotovou orientaci žáků a jejich morální postoje, učit je občanskému soužití, zodpovědnosti za stav životního prostředí i kulturního dědictví, pěstovat v nich zásady umožňující trvale udržitelný rozvoj. Žáci se učí vést aktivně diskuzi, formulovat a obhajovat své názory a postoje, velmi důležitý je rozvoj kritického myšlení – žáci se učí pracovat s různými zdroji informací a kriticky je hodnotí, využívají prostředky informačních a komunikačních technologií, využívají a vytvářejí různé formy grafického znázornění.

Rozvíjené mezipředmětové vztahy:
Český jazyk a literatura, občanská nauka, společenskovědní seminář, informační a komunikační technologie

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Občan v demokratické společnosti

Žáci získají vhodnou míru sebevědomí, sebeodpovědnosti a schopnost morálního úsudku; naučí se hledat kompromisy mezi osobní svobodou a sociální odpovědností a být tolerantní; naučí se odolávat myšlenkové manipulaci; dovedou se orientovat v mediálních obsazích, kriticky je hodnotit a optimálně využívat masová média pro své různé potřeby; naučí se jednat s lidmi, diskutovat o citlivých nebo kontroverzních otázkách; dokážou si vážit si materiálních a duchovních hodnot, dobrého životního prostředí a budou se snažit chránit je a zachovat pro budoucí generace.

Žáci pochopí problémy při formování občanské společnosti, budou si vážit občanských svobod, uvědomí si snahy českého národa o emancipaci v rámci monarchie a problémy česko - německého soužití.

Žáci si uvědomí příčiny první a druhé světové války jako mocenského střetu mezi velmocemi, pochopí shodné rysy dvou totalitních režimů (komunismu a fašismu), budou vedeni k tomu, aby si vážili hodnot demokracie.

Žáci porovnají vývoje v demokratických a totalitních režimech, uvědomí si nutnost demokratického vývoje a nutnost zapojit se aktivně do života občanské společnosti.

Žáci jsou vedeni k tomu, aby si vážili materiálních a duchovních hodnot a snažili se je chránit a zachovat pro budoucí generace.

Člověk a životní prostředí

Žáci získávají informace o vlivu 1. a 2. průmyslové revoluce na životní prostředí, posoudí změny, které nastaly vlivem rozvoje průmyslu i světových válek, jsou vedeni k tomu, aby si na příkladech globálních problémů uvědomili nutnost chovat se k životnímu prostředí odpovědně a v duchu udržitelného rozvoje.
Žáci dokážou esteticky a citově vnímat své okolí a životní prostředí, uvědomují si nutnost ochrany kulturních hodnot i životního prostředí.

Člověk a svět práce

Žáci jsou vedeni k uvědomění si zodpovědnosti za vlastní život, v procesu sebehodnocení  formulují vlastní priority; naučí se pracovat s informacemi, vyhledávat, vyhodnocovat a využívat informace, dokážou se odpovědně rozhodovat na základě vyhodnocení získaných informací, umí vhodně komunikovat při důležitých jednáních.

Informační a komunikační technologie

Žáci využívají poznatků z informační a komunikační technologie k získávání informací a tvorbě prezentací.

Občanská nauka

Charakteristika předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Předmět seznamuje žáky se společenskými, politickými, ekonomickými a kulturními aspekty současného života a s etickými a právními souvislostmi mezilidských vztahů.

Žáci mají být směřováni k tomu, aby dokázali získané znalosti a dovednosti z těchto oblastí využít v praktickém životě, jednali odpovědně a aktivně ve vlastním zájmu a zájmu celé společnosti a aktivně se vyrovnávali se změnami každodenní praxe. Měli by také porozumět důležitým pojmům, se kterými se běžně setkávají v debatách nad problémy současné společnosti, zejména ve sdělovacích prostředcích.

 

Charakteristika učiva

Předmět zahrnuje učivo spadající do několika společenskovědních disciplín.

Okruh sociologie vede žáky ke schopnosti porozumět sobě jako účastníkům sociálních vztahů a členům společenských skupin, zejména manželství a rodiny. Učí je zásadám úspěšné mezilidské komunikace. Obsažena je rovněž tématika sociálně patologických jevů a problémů současné společnosti. Člověk je dále představen jako tvůrce a nositel materiální a duchovní kultury. Okruh zahrnuje i téma masové komunikace jako důležité složky současné společnosti.

Okruh věnovaný učivu politologie seznamuje žáky s tématikou státu, významem českých svátků a státních symbolů, ale také s fungováním demokratického politického systému ČR a s možnostmi participace občanů na něm.

Okruh s tématikou mezinárodních vztahů vysvětluje jejich vývoj a podstatu. Žáci se seznámí s významem a cíli EU a důležitých mezinárodních organizací a s činností ČR v rámci těchto organizací.

Okruh práva poskytne žákům orientaci v právním systému ČR a seznámí je s jednotlivými právními odvětvími.

Učivo také zahrnuje základní pojmy z ekonomie a pomáhá žákům s problematikou finančních záležitostí jedince a rodiny.

V tématech se promítá také problematika ochrany ŽP, globalizace a trvale udržitelný rozvoj.

Završení celého učiva poskytuje filozofie a etika ve smyslu morálky, životních postojů a řešení životních situací.

V předmětu OBN se uplatňují také mezipředmětové vztahy, zejména s předměty český jazyk a literatura, dějepis a teorie kultury, informační a komunikační technologie, psychologie a komunikace.

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Výuka směřuje k tomu, aby žáci:

− jednali odpovědně a přijímali odpovědnost za své rozhodnutí a jednání;

− cítili potřebu občanské aktivity, vážili si demokracie a svobody, usilovali o její zachování a zdokonalování; preferovali demokratické hodnoty a přístupy před nedemokratickými, respektovali lidská práva, chápali meze lidské svobody a tolerance, jednali odpovědně a solidárně;

− kriticky posuzovatliskutečnost kolem sebe, tvořili si vlastní úsudek, nenechali se manipulovat;

− uznávali, že základní hodnotou je život, a proto je třeba si života vážit a chránit jej;

−oprostili se ve vztahu k jiným lidem od předsudků a předsudečného jednání, intolerance, rasismu, etnické, náboženské a jiné nesnášenlivosti;

− jednali v duchu udržitelného rozvoje;

− vážili si hodnot lidské práce, jednali hospodárně, neničili hodnoty, ale pečovali o ně, snažili se zanechat po sobě něco pozitivního pro vlastní blízké lidi i širší komunitu.

 

Strategie výuky (pojetí výuky)

Charakter učiva umožňuje využívat celou škálu didaktických metod práce, jako jsou: frontální výuka, skupinová práce, projektová výuka, diskuse se žáky nebo žákovské prezentace. Je možné využívat i práci s učebnicí, zadávat domácí úkoly, atd. Pro úspěšnost výuky je důležité rozvíjet příznivé třídní klima. Výuku doplňují a navazují na ni vhodně volené tematické exkurze, besedy a přednášky.

 

Hodnocení výsledků žáků

Zahrnuje individuální přístup, kolektivní hodnocení i sebehodnocení. Vychází z pravidel pro hodnocení žáků, která jsou uvedena ve školním řádu. Ke kontrole vědomostí a dovedností slouží různé formy ústního a písemného zkoušení, samostatné práce, referáty a projekty ve dvojicích či skupinách. Důraz je kladen na hloubku porozumění poznatkům, schopnost je aplikovat při řešení problémů, schopnost kritického myšlení, dovednost práce s texty, samostatnost úsudku a schopnost výstižně formulovat myšlenky, argumentovat, diskutovat. Do hodnocení se zahrnuje i kvalita písemného zpracování úloh.

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí, průřezových témat a mezipředmětových vztahů

Výuka předmětu podporuje schopnost sebereflexe, kolektivní spolupráce a udržování zdravých mezilidských vztahů. Přispívá k rozvoji komunikačních dovedností, využívání informačních prostředků a komunikačních technologií a kritickému posuzování informací.

Předmět učí žáky využívat nabytých vědomostí a dovedností při řešení problémů, které se v jejich okolí vyskytnou. Projektová a problémová výuka umožní hledat fakta, souvislosti a získávat poznatky v rámci průřezových témat.

Realizována jsou průřezová témata Člověk a životní prostředí (globální problémy), Člověk a svět práce (vzdělání, pracovní zařazení jako významný činitel společenského postavení člověka, pracovněprávní vztahy), Občan v demokratické společnosti (okruhy věnované politologii a právu, etické problémy jako součást okruhu filozofie).

 

Rozvíjené mezipředmětové vztahy

 

Společenskovědní seminář, dějepis a teorie kultury, výchova ke zdraví, ekonomika, informační a komunikační technologie, psychologie a komunikace.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Občan v demokratické společnosti

Výchova k demokratickému občanství se zaměřuje na vytváření a upevňování takových postojů a hodnotové orientace žáků, které jsou potřebné pro fungování a zdokonalování demokracie. Nejde však pouze o postoje, hodnoty a jejich preference, ale také o budování občanské gramotnosti žáků, tj.

osvojení si faktické, věcné a normativní stránky jednání odpovědného aktivního občana.

Vytváříme demokratické klima školy, otevřené k rodičům a k širší občanské komunitě v místě školy.

Vychováváme k odpovědnému a aktivnímu občanství v demokratické společnosti.

Člověk a životní prostředí

Vedeme žáky k pochopení souvislosti mezi různými jevy v prostředí a lidskými aktivitami, mezi lokálními, regionálními a globálními environmentálními problémy a postavením člověka v přírodě a vlivů prostředí na jeho zdraví a život.
Učíme žáky porozumění souvislostí mezi environmentálními, ekonomickými a sociálními aspekty ve vztahu k udržitelnému rozvoji a respektování principů udržitelného rozvoje. 
Dáváme přehled o způsobech ochrany přírody, o používání technologických, ekonomických a právních nástrojů pro zajištění udržitelného rozvoje.

Učíme žáky samostatně a aktivně poznávat okolní prostředí, získávat informace v přímých kontaktech s prostředím a z různých informačních zdrojů, − chápat vlastní odpovědnost za své jednání a aktivně se podílet na řešení environmentálních problémů.
Osvojujeme u žáků základní principy šetrného a odpovědného přístupu k životnímu prostředí v osobním a profesním jednání.
Vedeme žáky k tomu, aby dokázali esteticky a citově vnímat své okolí a přírodní prostředí a osvojili si zásady zdravého životního stylu a vědomí odpovědnosti za své zdraví.

Člověk a svět práce

Vedeme žáky k tomu, aby si uvědomili zodpovědnost za vlastní život, význam vzdělání a celoživotního učení pro život, aby byli motivováni k aktivnímu pracovnímu životu a k úspěšné kariéře.
Učíme žáky orientovat se ve světě práce jako celku i v hospodářské struktuře regionu, hodnotit jednotlivé faktory charakterizující obsah práce a srovnávat tyto faktory se svými předpoklady. Seznamujeme je s alternativami profesního uplatnění po absolvování studovaného oboru vzdělání.

Učíme žáky vyhledávat a posuzovat informace o profesních příležitostech a o vzdělávací nabídce, orientovat se v nich a vytvářet si o nich základní představu a posuzovat je z hlediska svých předpokladů a profesních cílů.

Učíme žáky písemně i verbálně se prezentovat při jednání s potenciálními zaměstnavateli, formulovat svá očekávání a své priority.

Vysvětlujeme žákům základní aspekty pracovního poměru, práv a povinností zaměstnanců a zaměstnavatelů i základní aspekty soukromého podnikání, učíme je pracovat s příslušnými právními předpisy.

Učíme žáky orientovat se ve službách zaměstnanosti, vedeme je k účelnému využívání jejich informačního zázemí.

Informační a komunikační technologie

Žáci jsou připravováni k tomu, aby byli schopni pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií a efektivně je využívali jak v průběhu vzdělávání, tak při výkonu povolání (tedy i při řešení pracovních úkolů v rámci profese, na kterou se připravují), stejně jako v činnostech, které jsou a budou běžnou součástí jejich osobního a občanského života.

Společenskovědní seminář

Charakteristika předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Volitelný předmět společenskovědní seminář směřuje k pozitivnímu ovlivnění hodnotové orientace a postojů žáků tak, aby byli ve svém životě slušnými lidmi a informovanými aktivními občany svého demokratického státu, aby jednali uvážlivě a odpovědně vůči sobě i komunitě. Základy společenských věd učí žáky kriticky myslet, nenechat se manipulovat a co nejvíce rozumět světu, v němž žijí.

 

Charakteristika učiva

Předmět je zařazen do 5. ročníku a má dotaci 2 hodiny týdně (tj. 60 hodin celkem), navazuje hlavně na občanskou nauku a systematizuje poznatky z vybraných společenských věd. Obsah je zaměřen na prohlubování základních informací z jednotlivých oblastí vybraných společenských věd a přípravu žáků k maturitní zkoušce. Výuka je zaměřena i na aktuální problémy společenskovědní oblasti.

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Výuka směřuje k tomu, aby žáci:

− jednali odpovědně a přijímali odpovědnost za své rozhodnutí a jednání;

− cítili potřebu občanské aktivity, vážili si demokracie a svobody, usilovali o její zachování a zdokonalování; preferovali demokratické hodnoty a přístupy před nedemokratickými, respektovali lidská práva, chápali meze lidské svobody a tolerance, jednali odpovědně a solidárně;

− kriticky posuzovali skutečnost kolem sebe, tvořili si vlastní úsudek, nenechali se manipulovat;

− uznávali, že základní hodnotou je život, a proto je třeba si života vážit a chránit jej;

− oprostili se ve vztahu k jiným lidem od předsudků a předsudečného jednání, intolerance, rasismu, etnické, náboženské a jiné nesnášenlivosti;

− jednali v duchu udržitelného rozvoje;

− vážili si hodnot lidské práce, jednali hospodárně, neničili hodnoty, ale pečovali o ně, snažili se zanechat po sobě něco pozitivního pro vlastní blízké lidi i širší komunitu.

 

Strategie výuky (pojetí výuky)

Výuka má podněcovat žáky k tomu, aby dokázali adekvátním způsobem vyjadřovat své myšlenky a názory. Součástí vzdělávání je nejen osvojení vědomostí a dovedností, ale i metod, které vedou k dalšímu získávání poznatků v systému celoživotního vzdělávání. Ve výuce jsou používány formy a metody, jako rozhovor, diskuse, skupinová práce, práce s textem, s audiovizuální technikou. Důraz je kladem na rozvoj komunikativních dovedností. Metody směřují k osobnostně-sociálnímu rozvoji, k utváření vlastního názoru a kritického pohledu na svět. Ve výuce se pracuje s verbálním a ikonickým textem.

 

Hodnocení výsledků žáků

Žáci jsou hodnoceni v souladu s pravidly pro hodnocení žáků, která jsou uvedena ve školním řádu. Ke kontrole vědomostí a dovedností slouží různé formy ústního a písemného zkoušení, samostatné práce, referáty a projekty ve dvojicích či skupinách. Důraz je kladen na hloubku porozumění poznatkům, schopnost je aplikovat při řešení problémů, schopnost kritického myšlení, dovednost práce s texty, samostatnost úsudku a schopnost výstižně formulovat myšlenky, argumentovat, diskutovat. Součástí hodnocení je i sebehodnocení, kdy žáci  sami hodnotí dosaženou úroveň svých znalostí.

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí, průřezových témat a mezipředmětových vztahů

Předmět vede žáky k tomu, aby se zajímali o politické a společenské dění u nás i ve světě i o veřejné záležitosti lokálního charakteru a pociťovali zodpovědnost za další vývoj společnosti. Zařazováním průřezových témat je možno pozitivně ovlivňovat hodnotovou orientaci žáků a jejich morální postoje, učit je občanskému soužití, zodpovědnosti za stav životního prostředí i kulturního dědictví, pěstovat v nich zásady umožňující trvale udržitelný rozvoj. Žáci se učí vést aktivně diskuzi, formulovat a obhajovat své názory a postoje, velmi důležitý je rozvoj kritického myšlení – žáci se učí pracovat  s různými zdroji informací a kriticky je hodnotí, využívají prostředky informačních a komunikačních technologií, využívají a vytvářejí různé formy grafického znázornění.

Rozvíjené mezipředmětové vztahy:

Občanská nauka, dějepis a teorie kultury, výchova ke zdraví, ekonomika, informační a komunikační technologie, psychologie a komunikace.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Občan v demokratické společnosti

Sociologie pomáhá ukázat člověka při jeho začleňování do společnosti, učí žáky, aby kriticky posuzovatli skutečnost kolem sebe,  tvořili si vlastní úsudek, byli schopni odolat myšlenkové manipulaci.

Politologie tvoří nosné téma pro výchovu v duchu demokracie - aby z žáků byli odpovědní občané, musí mít povědomí o politickém životě a možnosti podílet se na něm; získají také přehled o lidských právech a jejich porušování,  základní orientaci v médiích a schopnost kriticky přijímat jejich obsah.

Celek občan a právo podává základní poučení o právním řádu ČR, které je nutné pro uvědomělé budování další existence.

V tematickém okruhu občan a hospodářství jsou žáci seznamováni se základními principy fungování tržního mechanismu a hospodaření jedince a domácnosti.

Téma občan, Evropa a mezinárodní společenství učí žáky hlouběji porozumět současnému dění, uvědomit si propojenost světa a vlastní globální odpovědnost.

Člověk a životní prostředí

Žáci jsou vedeni k tomu, aby si na příkladech globálních problémů uvědomili nutnost chovat se k životnímu prostředí odpovědně a v duchu udržitelného rozvoje.

Člověk a svět práce

Seznámit žáky se základními zákony týkajícími se pracovního práva.

Zorientovat žáky ve světě trhu práce, naučit je vyhledávat informace o profesních příležitostech, popř. o vzdělávací nabídce; vysvětlit základní aspekty pracovního poměru i soukromého podnikání.

Informační a komunikační technologie

Žáci umí využívat informační zdroje, přistupují k informacím kriticky, zpracují prezentaci a s výsledky své práce seznámí spolužáky.

Přírodovědné vzdělávání

Charakteristika oblasti

Výuka přírodních věd přispívá k hlubšímu a komplexnímu pochopení přírodních jevů a zákonů, k formování žádoucích vztahů k přírodnímu prostředí a umožňuje žákům proniknout do dějů, které probíhají v živé i neživé přírodě. Přírodovědné vzdělávání nemůže být nahrazeno pouhou znalostí vybraných faktů, pojmů a procesů.

 

Cílem přírodovědného vzdělávání je především naučit žáky využívat přírodovědných poznatků v profesním i občanském životě, klást si otázky o okolním světě a vyhledávat k nim relevantní, na důkazech založené odpovědi.

 

Přírodovědné vzdělávání je realizováno v samostatných předmětech fyzika, chemie, biologie a ekologie.

Učební osnovy fyziky byly zpracovány na základě varianty B fyzikálního vzdělávání.

Učební osnovy chemie byly zpracovány na základě varianty A chemického vzdělávání.

 

Vyučování směřuje k tomu, aby žáci uměli:

− využívat přírodovědných poznatků a dovedností v praktickém životě ve všech situacích, které souvisejí s přírodovědnou oblastí;

− logicky uvažovat, analyzovat a řešit jednoduché přírodovědné problémy;

− pozorovat a zkoumat přírodu, provádět experimenty a měření, zpracovávat a vyhodnocovat získané údaje;

− komunikovat, vyhledávat a interpretovat přírodovědné informace a zaujímat k nim stanovisko, využívat získané informace v diskusi k přírodovědné a odborné tematice;

− porozumět základním ekologickým souvislostem a postavení člověka v přírodě a zdůvodnit nezbytnost udržitelného rozvoje;

− posoudit chemické látky z hlediska nebezpečnosti a vlivu na živé organismy.

 

V afektivní oblasti směřuje přírodovědné vzdělávání k tomu, aby žáci získali:

− motivaci přispět k dodržování zásad udržitelného rozvoje v občanském životě i odborné pracovní činnosti;

− pozitivní postoj k přírodě;

− motivaci k celoživotnímu vzdělávání v přírodovědné oblasti.

 

Přírodovědné vzdělávání je realizováno v předmětech chemie, fyzika, biologie a ekologie.

Fyzika

Charakteristika předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Předmět fyzika se zabývá naukou o nejobecnějších zákonitostech přírody, které platí pro všechna tělesa kolem nás. Vysvětluje řadu jevů známých z každodenního života a má velký význam pro rozvoj dalších věd, zejména přírodních a technických. Předmět fyzika je jedním z předmětů přírodovědného vzdělávání, navazuje na znalosti ze základní školy a přispívá s ostatními přírodovědnými předměty k vytvoření uceleného pohledu žáků na dění v přírodě. Na zdravotnické škole umožňuje i pochopení dějů, které probíhají v živých organizmech.

 

Charakteristika učiva

Učivo je zařazeno do výuky ve 2. ročníku v rozsahu jedné vyučovací hodiny týdně. Důraz je kladen především na tematické celky, ve kterých jsou obecné fyzikální poznatky využívány v odborné zdravotnické praxi.

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů , hodnot a preferencí

Vyučování směřuje k tomu, aby žáci uměli:

- využívat fyzikálních pozbatků a dovedností v praktickém životě;

- logicky uvažovat, analyzovat a řešit jednoduché fyzikální problémy;

- přispět k dodržování zásad udržitelného rozvoje v občanském životě i odborné pracovní činnosti.

 

Strategie výuky (pojetí výuky)

Předmět je koncipován jako teoretický s využitím demonstračních metod. Pro další rozvíjení získaných vědomostí a dovedností je důležité řešení fyzikálních problémů výpočtem na konkrétních příkladech. Na základě ukázkových příkladů žáci samostaně řeší další příklady a zdůvodňují jejich výsledky.

 

Hodnocení výsledků žáků

K hodnocení žáků se používá různých forem zjišťování úrovně znalostí: ústní zkoušení, písemné testy s uzavřenými i otevřenými úlohami, a to v souladu se školním řádem. Hodnocen je i celkový přístup žáků k vyučování a plnění povinností.

Důraz je kladen především na porozumění učivu, na schopnost žáků spojovat získané poznatky s ostatními přírodovědnými znalostmi a na jejich dovednosti tyto poznatky použít při řešení nových úkolů.

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí, průřezových témat a mezipředmětových vztahů

Výuka předmětu podporuje logické myšlení a směřuje k tomu, aby žáci dovedli aktivně využívat získané vědomosti a dovednosti při dalším vzdělávání a v odborné praxi. Předmět rozvíjí kompetenci aplikovat základní matematické postupy při řešení výpočtů, týmovou spolupráci při práci ve skupinách, kompetenci řešit samostatně problémy při řešení úloh, kompetenci využívat prostředků informačních a komunikačních technologií při vyhledávání informací na internetu, a jejich zpracování. Vědomosti a dovednosti získané v předmětu fyzika přispívají k realizaci průřezových témat "Člověk a životní prostředí" a "Informační a komunikační technologie".

 

Mezipředmětové vztahy:

Pro předmět fyzika se nejvíce uplatňují mezipředmětové vztahy s biologií a ekologií, matematikou a chemií. Znalosti získané ve fyzice se uplatňují ve všech odborných předmětech, zvláště pak v teorii ošetřovatelství, ošetřovatelských postupech a klinické propedeutice.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Občan v demokratické společnosti

Žáci mají vhodnou míru sebevědomí, odpovědnosti a schopnosti morálního úsudku.

Člověk a životní prostředí

Žáci mají vztah ke svému zdraví, svým životním stylem se snaží být příkladem ostatním. Dodržují zásady ochrany životního prostředí.

Člověk a svět práce

Žáci získávávají znalosti a kompetence k úspěšnému uplatnění na trhu práce a jsou vedeni k uvědomění si zodpovědnosti za vlastní život.

Informační a komunikační technologie

Žáci využívají různé zdroje informací, efektivně pracují s informacemi, získávají informace z Internetu.

Chemie

Charakteristika předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Vyučovací předmět chemie je jedním z předmětů přírodovědného vzdělávání, přispívá s ostatními přírodovědnými předměty k vytvoření uceleného pohledu žáků na dění v živé i neživé přírodě. Na zdravotnické škole umožňuje i pochopení dějů, které probíhají v živých organizmech.

 

Charakteristika učiva

Učivo chemie navazuje na RVP základních škol, prohlubuje jej a jeho hlavním úkolem je přispět k pochopení učiva odborných předmětů studijního oboru. V části obecná chemie, v anorganické a organické chemii i v biochemii jsou proto zdůrazněny především poznatky související s činností zdravotnického asistenta.

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Výuka směřuje k tomu, aby žáci:

- měli vhodnou míru sebevědomí a byli schopni sebehodnocení

- využívali znalostí z chemie k ochraně života a zdraví

- aktivně vyhledávali odborné informace související s obsahem výuky

- získali motivaci přispět k dodržování zásad udržitelného rozvoje

- vytvořili si pozitivní postoj k přírodě

- byli motivováni k celoživotnímu vzdělávání v přírodovědné oblasti

 

Strategie výuky (pojetí výuky)

Výuka je prováděna především formou výkladu, do něhož se vyučující snaží žáky aktivně zapojit a při kterém vyučující používá názorné pomůcky, jednoduché pokusy a videokazety s pokusy, které není možné ve škole provádět vzhledem k bezpečnosti práce nebo materiálnímu vybavení. Během výuky se žáci učí pracovat s informacemi, které získávají z učebnice, z odborných textů a z internetu a výsledky své práce pak prezentují.

Zařazovány jsou i referáty, osobní příspěvky žáků a prezentace vytvořené žáky a vyučujícími. Důraz musí být kladen především na osobní aktivitu a samostatnost při získávání poznatků.

 

Hodnocení výsledků žáků

K hodnocení žáků se používá různých forem zjišťování úrovně znalostí: ústní zkoušení, písemné testy s uzavřenými i otevřenými úlohami, a to v souladu se školním řádem. Hodnocen je i celkový přístup žáků k vyučování a plnění povinností.

Důraz je kladen především na porozumění učivu, na schopnost žáků spojovat získané poznatky s ostatními přírodovědnými znalostmi a na jejich dovednosti tyto poznatky použít při řešení nových úkolů.

 

Přínos předmětu pro plnění klíčových kompetencí, průřezových témat a mezipředmětových vztahů

Předmět se svým charakterem podílí na rozvoji většiny klíčových kompetencí a průřezových témat. Týká se to řešení úkolů ve spoluprácí s kolektivem, schopnosti získávat informace z různých zdrojů, vytvářet prezentace pro veřejnost. Využívání poznatků z různých předmětů přispívá k ucelenému pohledu na svět a jeho udržitelný rozvoj. Studium z různých zdrojů a řešení problémů ve skupinách přispívá k prohlubování sociálních a komunikačních kompetencí.

 

Rozvíjené klíčové kompetence:

- kompetence k učení, tzn. žáci mají pozitivní vztah k osvojování si poznatků a motivaci k dalšímu (kontinuálnímu) vzdělávání, ovládají různé techniky učení a využívají různé informační zdroje

- kompetence k řešení problémů, tzn. žáci umí řešit jednoduché přírodovědné problémy, analyzují je, provádí měření a dokáží zpracovat a vyhodnotit výsledky

- kompetence komunikativní, tzn. žáci umí komunikovat a diskutovat na odborné úrovni, dokáží spolupracovat při řešení problémů s ostatními pracovníky týmu

- občanské kompetence, tzn. žáci se aktivně seznamují s veřejnými problémy a s možnostmi jejich řešení

- kompetence k pracovnímu uplatnění, tzn. žáci mají kladný postoj ke vzdělávání a vlastní profesní budoucnosti

- kompetence využívat prostředky IKT, tzn. žáci umí vyhledat informace na Internetu, dokáží s nimi pracovat a s pomocí výpočetní techniky je vyhodnocovat a uplatňovat

 

Rozvíjená průřezová témata:

- člověk a svět práce – žáci získají znalosti a kompetence k úspěšnému uplatnění se na trhu práce, jsou vedeni k uvědomění si zodpovědnosti za vlastní život, orientují se v možnostech kontinuálního vzdělávání v oboru, jsou motivováni k aktivnímu pracovnímu životu

- člověk a životní prostředí – žáci mají odpovědný vztah ke svému zdraví, svým životním stylem se snaží být příkladem ostatním. Dodržují zásady ochrany ŽP

- občan v demokratické společnosti – žáci mají vhodnou míru sebevědomí, odpovědnosti a schopnosti morálního úsudku

 

Mezipředmětové vztahy:

Pro předmět chemie se nejvíce uplatňují mezipředmětové vztahy s biologií a ekologií, matematikou a fyzikou. Znalosti získané při chemickém vzdělávání se uplatňují ve všech odborných předmětech, zvláště pak v teorii ošetřovatelství, ošetřovatelských postupech a klinické propedeutice.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Občan v demokratické společnosti

Žáci mají vhodnou míru sebevědomí, odpovědnosti a schopnosti morálního úsudku.

Člověk a životní prostředí

Žáci mají vztah ke svému zdraví, svým životním stylem se snaží být příkladem ostatním. Dodržují zásady ochrany životního prostředí.

Člověk a svět práce

Žáci získávají znalosti a kompetence k úspěšnému uplatnění na trhu práce.
Žáci jsou vedeni k uvědomění si zodpovědnosti za vlastní život.
Žáci se orientují v možnostech kontinuálního vzdělávání v oboru.
Žáci jsou motivováni k aktivnímu pracovnímu životu.

Informační a komunikační technologie

Žáci používají základní a aplikační programové vybavení počítače.

Žáci pracují s informacemi a s komunikačními prostředky.

Biologie a ekologie

Charakteristika předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Vzdělávání v předmětu biologie a ekologie by mělo splňovat dva hlavní cíle: prvním z nich je poskytnout žákům komplexní pohled na existenci a vývoj živých organismů, umožnit pochopení základních projevů živé hmoty a procesů, které v ní probíhají. Tím se vytváří nezbytný obecný základ pro navazující odborné zdravotnické předměty. Druhým cílem je pochopení podstatných souvislostí vztahu člověka k přírodě a životnímu prostředí a v návaznosti na to pak formování jeho aktivních postojů k problémům souvisejícím s udržitelným rozvojem.

Naplněním těchto cílů biologické vzdělávání vytváří spojovací článek mezi ostatními přírodovědnými předměty, jejichž znalosti jsou nezbytným předpokladem k pochopení principů a dějů probíhajících v živé i neživé přírodě, a všemi odbornými zdravotnickými předměty, které jsou konkrétní specifikací biologických dějů vztažených na život a péči o zdraví člověka. Biologie a ekologie žákům současně poskytuje racionální zdůvodnění aktivních celospolečenských postojů k ekologii a globálním problémům světa. 

 

Charakteristika učiva

Předmět biologie a ekologie je zařazen do výuky v 1. ročníku, v rozsahu 1 vyučovací hodiny týdně (tj. 34 hodin celkem). Svým obsahem se řadí mezi přírodovědné předměty. Výuka je zaměřena na systematické rozšiřování a prohlubování znalostí, dovedností a návyků získaných v průběhu základního vzdělávání.

Jednotlivé tematické celky jsou řazeny v logické návaznosti tak, aby zahrnovaly všechna témata zařazená do RVP a přitom byly splněny stanovené cíle předmětu.

Úvodem je  zařazeno téma se základy biochemie. Bez základních znalostí chemických látek nelze biologii a ekologii na potřebné úrovni probírat. V dalším tematickém celku je probrána buňka jako základní stavební a funkční jednotka živých soustav.  V základech genetiky získají žáci základní přehled o principech tohoto oboru a jeho využití ve zdravotnictví. V závěrečných tématech je v předmětu biologie a ekologie zahrnuto osvojení nejdůležitějších poznatků z ekologie. Hlavní pozornost je přitom věnována pochopení dopadů civilizačních změn na životní podmínky člověka v souvislosti s jeho zdravím a udržitelným rozvojem.

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Výuka směřuje k tomu, aby žáci:

- měli vhodnou míru sebevědomí a byli schopni sebehodnocení

- využívali znalostí k ochraně života a zdraví

- akceptovali význam odborných vědomostí pro uplatnění v oboru

- aktivně vyhledávali odborné informace související s obsahem výuky

 

Strategie výuky (pojetí výuky)

V průběhu výuky biologie a ekologie žáci získávají celou řadu nových poznatků, osvojí si značné množství nových odborných biologických pojmů z obecné biologie. Prokazují porozumění vytvářením souvislostí mezi ději probíhajícími na molekulární nebo buněčné úrovni a procesy, které probíhají ve složitém organismu. Osvojené poznatky z ekologie jsou schopni aplikovat k řešení aktuálních globálních nebo lokálních problémů.

 

Základnímy metodami a formami práce jsou:

- frontální výuka, doplněná skupinovou výukou

- odborný výklad, doplněný praktickými příklady

- diskuse na aktuální enviromentální témata

- práce s informačními zdroji (učebnice, internet, pracovní listy apod.)

- procvičování získaných znalostí a dovedností 

 

Hodnocení výsledků

Žáci jsou hodnoceni v souladu s platným školním řádem školy, kde jsou specifikovány zásady pro hodnocení žáků v teoretických předmětech. Ke zjištění dosažené úrovně osvojení vědomostí a dovedností žáků jsou využívány zejména různé formy ústního a písemného hodnocení. Při skupinových metodách výuky je využíváno vzájemné hodnocení žáků. Při ústním hodnocení je využíváno i vlastní sebehodnocení žáků.

Žáci jsou hodnoceni především v těchto oblastech:

- pochopení a správné používání odborných biologických pojmů

- chápání příčin a souvislostí mezi biologickými procesy

- dovednost využívat poznatky ostatních přírodovědných předmětů (chemie, matematika, fyzika a IKT)

- schopnost řešit učební a problémové úlohy

- zvládnutí práce s odborným textem a dalšími zdroji informací

- samostatné zpracování určité biologické problematiky a její prezentace před ostatními žáky

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí, průřezových témat a mezipředmětových vztahů

 

Klíčové kompetence:

- kompetence k učení – budují si kladný vztah k učení a k získávání nových informací, učí se zpracovávat odborný text z odborných a populárně vědeckých periodik a nově získané poznatky prezentovat formou referátu, seminární práce, prezentace apod.

- kompetence k řešení problémů - učí se zjišťovat věrohodnost různých informačních zdrojů, získat aktuální informace nutné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, ověřit jeho správnost

- komunikativní kompetence - získávají schopnost komunikovat v projevech mluvených a psaných na odborná témata, používat odbornou terminologii (orientace v textu, formulace vlastních myšlenek, získávání informací a práce s nimi apod.)

- občanské kompetence – chápou význam životního prostředí pro člověka, a svůj podíl na jeho tvorbě, dokážou kriticky zhodnotit konzumní způsob života, umí jednat v duchu udržitelného rozvoje, uznávají hodnotu života, uvědomují si odpovědnost za vlastní život a spoluodpovědnost za zabezpečování ochrany života a zdraví ostatních lidí, aktivně se seznamují s globálními problémy a možnostmi jejich řešení

- kompetence využívat prostředky IKT a pracovat s informacemi – umí využívat IKT při vyhledávání nových informací z oboru, dokážou získané informace zprostředkovat ostatním formou prezentace

 

Průřezová témata:

- člověk a životní prostředí – toto téma je přímo obsahem výuky

 

Mezipředmětové vztahy:

Chemie, IKT, somatologie, mikrobiologie a hygiena, občanská nauka

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Člověk a životní prostředí

Hlavním cílem tohoto průřezového tématu je vést žáky k tomu, aby pochopili souvislosti mezi různými jevy v prostředí a lidskými aktivitami, mezi lokálními, regionálními a globálními environmentálními problémy.

Toto průřezové téma je realizováno v učebním bloku ekologie a člověk a životní prostředí. Žáci jsou vedeni k tomu, aby získali povědomí o základních ekologických zákonitostech a negativních dopadech působení člověka na přírodu a životní prostředí,  zároveň jsou informováni o způsobech ochrany přírody, o používání technologických, ekonomických a právních nástrojů pro zajištění udržitelného rozvoje. Dále jsou vedeni k tomu, aby samostatně a aktivně poznávali okolní prostředí, získávali informace v přímých kontaktech s prostředím a z různých informačních zdrojů, na základě takto získaných informací pochopili vlastní odpovědnost za své jednání  a vybudovali si takové postoje a hodnotovou orientaci, na jejichž základě budou utvářet svůj budoucí životní styl v intencích udržitelného rozvoje a ekologicky přijatelných hledisek.

Matematické vzdělávání

Charakteristika oblasti

Matematické vzdělávání má v odborném školství kromě funkce všeobecně vzdělávací ještě funkci průpravnou pro odbornou složku vzdělávání.

Obecným cílem matematického vzdělávání je výchova přemýšlivého člověka, který bude umět používat matematiku v různých životních situacích (v odborné složce vzdělávání, v dalším studiu, v osobním životě, budoucím zaměstnání, volném čase apod.).

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

− využívat matematických vědomostí a dovedností v praktickém životě: při řešení běžných situací vyžadujících efektivní způsoby výpočtu a poznatků o geometrických útvarech;

− aplikovat matematické poznatky a postupy v odborné složce vzdělávání;

− matematizovat reálné situace, pracovat s matematickým modelem a vyhodnotit výsledek řešení vzhledem k realitě;

− zkoumat a řešit problémy, včetně diskuse výsledků jejich řešení;

− číst s porozuměním matematický text, vyhodnotit informace získané z různých zdrojů – grafů, diagramů, tabulek a internetu, přesně se matematicky vyjadřovat;

− používat pomůcky: odbornou literaturu, internet, PC, kalkulátor, rýsovací potřeby.

V afektivní oblasti směřuje matematické vzdělávání k tomu, aby žáci získali:

− pozitivní postoj k matematice a zájem o ni a její aplikace;

− motivaci k celoživotnímu vzdělávání;

− důvěru ve vlastní schopnosti a preciznost při práci.

 

Vzdělávání se realizuje v předmětu matematika a ve volitelném předmětu cvičení z matematiky. Získané poznatky a jejich aplikace žáci využijí i v dalších vyučovacích předmětech, jako je fyzika, chemie, ošetřovatelské postupy.

 

Matematika

Charakteristika předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Obecným cílem matematického vzdělávání je výchova přemýšlivého člověka, který bude umět používat matematiku v různých životních situacích (v odborném vzdělávání, v dalším studiu, v budoucím zaměstnání, ve volném čase).

 

Charakteristika učiva

Vyučovací předmět matematika prolíná celým vzděláváním a již svou podstatou zásadně:

- rozvíjí logické, abstraktní a kritické myšlení

- vede k myšlenkové samostatnosti

- přispívá k intelektuálnímu rozvoji

- formuje volní a charakterové rysy osobnosti

- řeší problémové úlohy a situace z běžného života.

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Matematické vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci získali:

- pozitivní postoj k matematice a zájem o ni a její aplikace;

- motivaci k celoživotnímu vzdělávání;

- důvěru ve vlastní schopnosti a preciznost při práci.

 

Strategie výuky (pojetí výuky)

Ve výuce se využívají následující formy a metody práce:

Metoda slovní (využití při probírání nového učiva, vysvětlení nových pojmů a symbolů, které studenti potřebují k další práci).

Metoda názorně demonstrační (využití při probírání nového učiva, student názorně vidí a pochopí metody výpočtu ukázkových praktických úloh, které lze aplikovat na dalších příkladech).

Metoda problémová (možnost využití při probírání nového učiva, jedná se o zavedení problému formou matematické úlohy a postupné seznamování s jednotlivými fázemi řešení, dosažené výsledky vedou k zavedení nové poučky či matematického vztahu, který studenti dále využívají při práci).

Metoda praktická (nacvičování nových dovedností, procvičování nového učiva na zadaných příkladech, práce může být samostatná či skupinová).

 

Hodnocení výsledků žáků

Ke kontrole vědomostí a dovedností žáků slouží různé formy ústního a písemného hodnocení.

Velká kontrolní práce (4 práce za celý školní rok, shrnutí učiva za uplynulé čtvrtletí, hodnocení správnosti postupu řešení i numerické stránky výpočtu).

Malá písemná práce (následuje vždy po probrání nového učiva, hodnocení správnosti postupu řešení i numerické stránky výpočtu).

Ústní zkoušení (zaměřeno na správný slovní popis matematického problému, možnost studenta slovně obhájit svou metodu řešení).

Hodnocení domácího cvičení (náročnější domácí úlohy sloužící k prohloubení schopností a dovedností studenta, známka s menší vahou).

Hodnocení aktivity v hodině (rychlé samostatné řešení jednoduchých i složitějších problémů v hodinách, známka s menší vahou).

Celkové hodnocení za pololetí je výsledkem nejen získaných známek, ale i pozornosti a aktivity v hodinách matematiky, snahy samostatně hledat řešení zadaných úloh a zapojení se do diskuzí nad různými metodami řešení.

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí, průřezových témat a mezipředmětových vztahů

Z hlediska klíčových kompetencí se klade důraz především na následující kompetence:

Kompetence k učení (samostatné vyhledávání informací, jejich třídění a využívání, volba různých postupů při řešení reálné situace, aplikace znalostí v ostatních vyučovacích předmětech a v reálném životě, rozvíjení paměti studentů prostřednictvím numerických výpočtů a matematických algoritmů).

Kompetence k řešení problémů (provádění rozboru úlohy, vytvoření plánu jeho řešení, odhad řešení a ověřování, rozvíjení samostatného uvažování a vyvozování logických závěrů, možnost argumentace a diskuze při obhajování svých názorů).

Kompetence komunikativní (přesné vyjadřování myšlenek v ústním a písemném projevu, matematické vyjadřování užíváním matematického jazyka včetně symboliky, rozvíjení dovednosti přesného a estetického rýsování, rozvíjení komunikace při řešení navozeného problému).

Kompetence sociální a personální (práce ve skupinách, dodržování dohodnutých postupů, zodpovědnost za řešení problému).

Kompetence občanské (respektování názorů spolužáků, zodpovědnost za vlastní rozhodování, chápání významu matematiky jako vědy ve společnosti).

Kompetence pracovní (zodpovědný přístup k zadaným úkolům, přesnost řešení, úplné dokončení práce, zdokonalení grafického projevu).

 

Z průřezových témat jsou ve výuce matematiky zastoupena následující témata:

Člověk a svět práce (práce s informacemi, jejich vyhledávání a hodnocení dosažených výsledků, skupinová diskuze při řešení problému, obhájení vlastního návrhu řešení).

Informační a komunikační technologie (zapsání a zakreslení výsledků úloh pomocí počítačové techniky).

 

Mezipředmětové vztahy

Z hlediska mezipředmětových vztahů se matematika nejvíce prolíná s následujícími předměty:

Fyzika (převody jednotek, zapsání výsledku řešení v exponenciálním tvaru, vyjadřování neznámé ze vzorce).

Informační a komunikační technologie (zapsání a zakreslení výsledků úloh do tabulek, grafy, diagramy, statistika).

Ošetřovatelské postupy (převody jednotek, trojčlenka, procentový počet, ředění a koncentrace roztoků).

Chemie (převody jednotek, ředění a látková koncentrace roztoků, výpočty z chemických rovnic).

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Člověk a svět práce

Žáci pracují s informacemi a komunikačními prostředky.

Žáci hodnotí dosažené výsledky.

Žáci ve skupině diskutují o řešení problému.

Žáci obhájí svůj názor.

Informační a komunikační technologie

Žáci zapisují a zakreslují výsledky úloh pomocí počítačové techniky.

Žáci používají základní a aplikační programové vybavení počítače.

Žáci pracují s informacemi a s komunikačními prostředky.

Cvičení z matematiky

Charakteristika předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Obecným cílem matematického vzdělávání je výchova přemýšlivého člověka, který bude umět používat matematiku v různých životních situacích (v odborném vzdělávání, v dalším studiu, v budoucím zaměstnání, ve volném čase).

Cílem tohoto předmětu je procvičit a prohloubit již získané vědomosti v předmětu matematika a připravit žáka k maturitní zkoušce.

 

Charakteristika učiva 

Předmět cvičení z matematiky je zařazen do výuky v 5. ročníku v rozsahu 2 vyučovací hodiny týdně. Svým obsahem se řadí mezi předměty všeobecně vzdělávací, je předmětem volitelným. Jsou v něm zařazeny všechny tematické celky středoškolského učiva matematiky, jejichž znalost se vyžaduje pro základní úroveň maturitní zkoušky z matematiky. Vyučovací předmět cvičení z matematiky rozvíjí logické, abstraktní a kritické myšlení, učí žáka matematizovat reálné situace, vytvářet úsudek a řešit úlohy z běžného života, užívat správně matematické pojmy, numericky počítat a užívat proměnnou, pracovat s rovinnými a prostorovými útvary a pracovat s matematickým modelem.

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Matematické vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci získali:

- pozitivní postoj k matematice a zájem o ni a její aplikace;

- motivaci k celoživotnímu vzdělávání;

- důvěru ve vlastní schopnosti a preciznost při práci.

 

Strategie výuky (pojetí výuky) 

Výuka předmětu je teoretická, s využitím metod názorně demonstračních a aktivizujících. Velký důraz je kladen na různé formy procvičování učiva a upevňování získaných vědomostí. Ve výuce se využívají všechny formy a metody práce, které napomáhají správnému vymezení pojmů, pochopení a procvičení učiva, zejména metoda slovní ( výklad, popis, vysvětlování ), metoda názorně demonstrační (modely, tabulky, grafy), metoda praktická. Žáci pracují nejčastěji pod vedením vyučujícího a samostatně, využívají se i další metody práce, např. skupinová.

 

Hodnocení výsledků žáků

Žáci jsou hodnoceni v souladu s platným klasifikačním řádem školy. Při hodnocení výsledků učení je vhodné se zaměřit na hloubku porozumění látce, schopnost využití mezipředmětových vztahů a schopnost aplikace poznatků při řešení problémů.

Ke kontrole vědomostí a dovedností žáků slouží různé formy ústního a písemného hodnocení. V každém pololetí píší žáci pololetní práci, která trvá jednu vyučovací hodinu. Kromě toho mohou žáci psát tematické prověrky, hodnocené domácí úlohy, samostatné práce apod.

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí, průřezových témat a mezipředmětových vztahů

Z hlediska klíčových kompetencí se klade důraz především na následující kompetence:

Kompetence k učení (samostatné vyhledávání informací, jejich třídění a využívání, volba různých postupů při řešení reálné situace, aplikace znalostí v ostatních vyučovacích předmětech a v reálném životě, rozvíjení paměti studentů prostřednictvím numerických výpočtů a matematických algoritmů).

Kompetence k řešení problémů (provádění rozboru úlohy, vytvoření plánu jeho řešení, odhad řešení a ověřování, rozvíjení samostatného uvažování a vyvozování logických závěrů, aplikace osvojené metody problémů v jiných tématech a oblastech ).

Kompetence komunikativní (přesné vyjadřování myšlenek v ústním a písemném projevu, matematické vyjadřování užíváním matematického jazyka včetně symboliky, rozvíjení dovednosti přesného a estetického rýsování, rozvíjení komunikace při řešení navozeného problému, vyhodnocení informací kvantitativního i kvalitativního charakteru obsažené v grafech, diagramech a tabulkách, prezentace získaných výsledků ).

Kompetence sociální a personální (práce ve skupinách, dodržování dohodnutých postupů, zodpovědnost za řešení problému).

Kompetence občanské (respektování názorů spolužáků, zodpovědnost za vlastní rozhodování, chápání významu matematiky jako vědy ve společnosti). Kompetence pracovní (zodpovědný přístup k zadaným úkolům, přesnost řešení, úplné dokončení práce, zdokonalení grafického projevu).

 

Rozvíjená průřezová témata:

Člověk a svět práce (práce s informacemi, jejich vyhledávání a hodnocení dosažených výsledků, skupinová diskuze při řešení problému, obhájení vlastního návrhu řešení).

Informační a komunikační technologie (zapsání a zakreslení výsledků úloh pomocí počítačové techniky).

 

Mezipředmětové vztahy:

Z hlediska mezipředmětových vztahů se cvičení z matematiky nejvíce prolíná s následujícími předměty:

Fyzika - převody jednotek, zapsání výsledku řešení v exponenciálním tvaru, vyjadřování neznámé ze vzorce.

Informační a komunikační technologie - využití informačních zdrojů (internet, zapsání a zakreslení výsledků úloh do tabulek, grafy, diagramy, statistika).

Ošetřovatelské postupy - převody jednotek, trojčlenka, procentový počet, ředění a koncentrace roztoků.

Chemie - převody jednotek, ředění a koncentrace roztoků, výpočty z chemických rovnic.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Člověk a svět práce

Žáci zapisují a zakreslují výsledky úloh pomocí počítačové techniky.

Žáci pracují s informacemi, tyto informace vyhledávají a hodnotí dosažené výsledky.

Informační a komunikační technologie

Žáci zapisují a zakreslují výsledky úloh pomocí počítačové techniky.

Vzdělávání pro zdraví

Charakteristika oblasti

Oblast vzdělávání pro zdraví si klade za cíl vybavit žáky znalostmi a dovednostmi potřebnými k preventivní a aktivní péči o zdraví a bezpečnost, a tak rozvinout a podpořit jejich chování a postoje ke zdravému způsobu života a celoživotní odpovědnosti za své zdraví. Vede žáky k tomu, aby znali potřeby svého těla v jeho bio-psycho-sociální jednotě a rozuměli tomu, jak působí výživa, životní prostředí, dodržování hygieny, pohybové aktivity, pozitivní emoce, překonávání negativních emocí a stavů, jednostranné činnosti, mezilidské vztahy a jiné vlivy na zdraví.

Důraz se klade na výchovu proti závislostem (na alkoholu, tabákových výrobcích, drogách, hracích automatech, počítačových hrách aj.) a proti médii vnucovanému ideálu tělesné krásy. Protože jsou lidé v současnosti vystaveni řadě nebezpečí, která ohrožují jejich zdraví a často i život, nabývají na významu i dovednosti potřebné pro obranu a ochranu proti nim, tj. pro chování při vzniku mimořádných událostí. 

Oblast vzdělávání pro zdraví je rozvíjena v předmětech první pomoc a výchova ke zdraví.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

- vážit si zdraví jako jedné z prvořadých hodnot potřebné ke kvalitnímu prožívání života a cílevědomě je chránit;

- rozpoznat, co ohrožuje tělesné a duševní zdraví;

- racionálně jednat v situacích osobního a veřejného ohrožení;

- chápat, jak vlivy životního prostředí působí na zdraví člověka;

- znát prostředky, jak chránit své zdraví;

- posoudit důsledky komerčního vlivu médií na zdraví a zaujmout k mediálním obsahům kritický odstup;

- vyrovnávat nedostatek pohybu a jednostrannou tělesnou a duševní zátěž;

- preferovat pravidelné provádění pohybových aktivit v denním režimu;

- eliminovat zdraví ohrožující návyky a činnosti.

První pomoc

Charakteristika předmětu

Obecný cíl předmětu
Cíl vyplývá z povinnosti zdravotnických pracovníků poskytovat neprodleně první pomoc:
- seznámení žáků s moderním pojetím první pomoci a fungováním jednotného záchranného systému
- žáci jsou vedeni k osvojení potřebných vědomostí a zvládnutí dovedností v předlékařské první pomoci
- jsou seznamováni se zásadami bezpečného chování v situacích obecného ohrožení
- jsou vedeni k osvojení etických aspektů první pomoci a získávání vlastností zachránce.

Charakteristika učiva
Výuka směřuje k tomu, aby žáci:
- orientovali se v integrovaném záchranném systému a znali své místo v něm
- dokázali popsat, zaznamenat a předat důležité informace o vzniklé události, při které poskytovali první pomoc
- vysvětlili jednotný postup při poskytování první pomoci
- dokázali charakterizovat příčiny, příznaky a způsob ošetřování jednotlivých typů poranění a popsali nejčastější komplikace
- objasnili obecná pravidla ochrany člověka za mimořádných událostí
- dokázali zhodnotit základní životní funkce a zahájit neodkladnou resuscitaci
- při vyšetřování a ošetřování zraněného postupovali podle osvojeného jednotného systému
- dokázali kriticky zhodnotit vzniklou situaci a rozhodnout o prioritách poskytování první pomoci
- uměli využít při poskytování první pomoci všech dostupných pomůcek
- přijímali osobní odpovědnost za provedení první pomoci
- řídili se etickými zásadami při poskytování první pomoci
- objasnili význam zásad bezpečnosti práce a osobní ochrany a používání osobních ochranných prostředků
- byli si vědomi významu soustavného vzdělávání v oblasti první pomoci a akutní medicíny
- byli ztotožněni s vlastnostmi zachránce

Směřování výuky v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí
Výuka směřuje k tomu, aby žáci měli vhodnou míru sebevědomí a byli schopni sebehodnocení, využívali znalostí k ochraně života a zdraví, akceptovali význam odborných vědomostí pro uplatnění v oboru, aktivně vyhledávali odborné informace související s obsahem výuky, měli dostatek hrdosti ke zdravotnickému povolání.

Výuková strategie (pojetí výuky)
Předmět první pomoc je pojat jako teoreticko-praktický. Praktické cvičení modelových situací ve skupinách navazuje na teoretický výklad. Při výuce je obvykle volena vyučovací metoda výkladu nebo řízené diskuze s využitím zkušeností žáků, názorných ukázek a pomůcek. Dále je dle možností využívána didaktická technika (dataprojektor, DVD a videopřehrávač, počítačový model KPR). Aktivita a motivace žáků je podporována řešením modelových situací.Součástí výuky jsou možné odborné exkurze na pracoviště jednotlivých složek integrovaného záchranného systému (IZS) a ve spolupráci se zdravotnickou záchranou službou (ZZS) i účast na oblastním cvičení složek integrovaného záchranného systému.


Hodnocení výsledků žáků
Žáci jsou hodnoceni na základě:
- ústního zkoušení, kde žáci prokazují dovednost samostatně, souvisle, logicky a odborně správně se vyjadřovat, vyvozovat souvislosti, využívat znalostí ze somatologie, používat odbornou terminologii
- testu z tematického celku, kde žáci prokazují schopnosti orientovat se v problematice příslušného tematického celku, porozumění učivu, používání odborné terminologie
- praktického zkoušení, kde žáci prokazují schopnost organizovat si práci při výkonu, výběru správných pomůcek a správnosti provedení výkonu, dovednosti komunikace a rychlosti se rozhodovat  při odhadu svých možností
- referátů na probírané téma, kde žáci prokazují schopnost pracovat s informačními zdroji (odbornou literaturou, internetem apod.)
- práce v hodině, při které je hodnocena aktivita, spolupráce s učitelem a spolužáky a domácí příprava

Přínos předmětu k rozvoji klíčových a odborných kompetencí, průřezových témat a mezipředmětových vztahů
Klíčové kompetence:
Předmět přispívá k tomu, aby žáci dokázali srozumitelně formulovat své myšlenky, zaznamenávat podstatné údaje, přiměřeně se vyjadřovat a aktivně se účastnit diskuze, vystupovat v souladu se zásadami kultury projevu a chování, stanovit si reálné cíle, volit vhodné prostředky a způsoby pro splnění jednotlivých úkolů, využívat zkušeností jiných lidí, konzultovat různé problémy, zjišťovat a kriticky hodnotit svůj pokrok v učení a práci a přijímat hodnocení svých výsledků, odpovědně přijímat a plnit svěřené úkoly, spolupracovat s ostatními.
Odborné kompetence:
Předmět přispívá k získání základních znalostí nutných k dosažení odborných kompetencí tak, aby žáci byli schopni usilovat o co nejvyšší kvalitu své práce.

V rámci průřezových témat rozšiřuje téma občan v demokratické společnosti.

Mezipředmětové vztahy - teorie ošetřovatelství, psychlogie a komunikace, ošetřovatelské postupy, fyzika.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Občan v demokratické společnosti

Vytváříme demokratické klima ve třídě, které je podporováno vzájemným respektem, spoluprací, slušností a etickým chováním.

Zdůrazňujeme význam osobní odpovědnosti žáka, budoucího zdravotnického pracovníka.

 

Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích

Charakteristika oblasti

Cílem vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích je naučit žáky pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi. Žáci porozumí základům informačních a komunikačních technologií, naučí se na uživatelské úrovni používat operační systém, kancelářský software a pracovat s dalším běžným aplikačním programovým vybavením včetně specifického programového vybavení, používaného v příslušné profesní oblasti.

 

Jedním ze stěžejních témat oblasti informačních a komunikačních technologií, a tedy i cílů výuky, je, aby žák zvládl efektivně pracovat s informacemi (zejména s využitím prostředků informačních a komunikačních technologií) a komunikovat pomocí Internetu. Podstatnou část vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích představuje práce s výpočetní technikou, proto se ve výuce předmětu informační a komunikační technologie žáci dělí na skupiny, aby každý mohl pracovat samostatně.

 

Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích je průběžně rozšiřováno podle aktuálních vzdělávacích potřeb, jejichž příčinou mohou být změny na trhu práce, vývoj informačních a komunikačních technologií a specifika oboru, v němž jsou žáci připravováni.

 

Vzdělávání je realizováno v předmětech informační a komunikační technologie a ve volitelném předmětu seminář z informačních a komunikačních technologií.

Informační a komunikační technologie

Charakteristika předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu
Cílem vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích je naučit žáky pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi. Žáci porozumí základům informačních a komunikačních technologií, naučí se na uživatelské úrovni používat operační systém, kancelářský software a pracovat s dalším běžným aplikačním programovým vybavením (včetně specifického programového vybavení, používaného v příslušné profesní oblasti). Jedním ze stěžejních témat oblasti informačních a komunikačních technologií, a tedy i cílů výuky, je, aby žák zvládl efektivně pracovat s informacemi (zejména s využitím prostředků informačních a komunikačních technologií) a komunikovat pomocí Internetu. Podstatnou část vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích představuje práce s výpočetní technikou.

Charakteristika učiva
Učivo je zařazeno do výuky ve 3. ročníku v rozsahu jedné vyučovací hodiny týdně. Důraz je kladen především na tematické celky, ve kterých jsou obecné poznatky využívány v odborné zdravotnické praxi.

Strategie výuky (pojetí výuky)
Výuka probíhá ve speciálně upravené učebně jen se skupinou žáků, kteří jsou vedeni k aktivní práci s počítačovou technikou a programovým vybavením. Vzhledem k převážně praktickému charakteru potřebných kompetencí, je výuka organizována ve vysoké míře formou cvičení.

Hodnocení výsledků žáků
Hodnocení žáků vychází z platných pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání a chování žáků, která jsou součástí školního řádu. Ke zjištění úrovně osvojení vědomostí a dovedností jsou využívány praktické práce, ústní a písemné zkoušení.

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí, průřezových témat a mezipředmětových vztahů

Z hlediska klíčových kompetencí výuka rozvíjí komunikativní kompetence, sociální a personální kompetence, schopnost řešit problémy. Rozvíjí se i kompetence k využívání prostředků IKT. Předmět IKT představuje sám o sobě průřezové téma zasahující do všech vyučovacích předmětů a do všech oblastí běžného života.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Člověk a svět práce

Žáci vyhledávají a vyhodnocují informace o profesních příležitostech a vzdělávací nabídce a jsou vedeni k uvědomění si odpovědnosti za vlastní život.

Informační a komunikační technologie

Předmět IKT představuje sám o sobě průřezové téma zasahující do všech vyučovacích předmětů. Oblast vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích svým obsahem a rozsahem splňuje požadavky základní úrovně systému ECDL. Obsah průřezového tématu vymezuje příslušná klíčová kompetence: Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi.

Cílem je naučit žáky prakticky pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií a efektivně používat základní a aplikační programové vybavení počítače při studiu a v běžném životě.

Seminář z informačních a komunikačních technologií

Charakteristika předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Obecným cílem vzdělávání v oblasti semináře z informačních a komunikačních technologií je procvičit a prohloubit znalosti žáků, které získali v předmětu IKT. Za důležité považujeme naučit žáky pracovat s informacemi a s komunikačními prostředky. Rozvíjejí se také ve znalosti v oblasti softwarového a hardwarového vybavení počítačů.

 

Charakteristika učiva

Volitelný předmět je zařazen do výuky v 5. ročníku v rozsahu dvou vyučovacích hodin týdně. Předmět je zaměřen na prohlubování poznatků z IKT. Slouží jako příprava žáků k maturitní zkoušce.

 

Strategie výuky (pojetí výuky)

Výuka probíhá ve speciálně upravené učebně jen se skupinou žáků, kteří jsou vedeni k aktivní práci s počítačovou technikou a programovým vybavením. Vzhledem k převážně praktickému charakteru potřebných kompetencí je výuka organizována ve vysoké míře formou cvičení.

 

Hodnocení výsledků žáků

Hodnocení žáků vychází z platných pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání a chování žáků, která jsou součástí školního řádu. Ke zjištění úrovně osvojení vědomostí a dovedností jsou využívány různé formy ústního a písemného hodnocení.

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí, průřezových témat a mezipředmětových vztahů

Z hlediska klíčových kompetencí výuka rozvíjí komunikativní kompetence, sociální a personální kompetence, schopnost řešit problémy. Rozvíjí se i kompetence k využívání prostředků IKT. Předmět představuje sám o sobě průřezové téma zasahující do všech vyučovacích předmětů a do všech oblastí běžného života.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Občan v demokratické společnosti

Žáci mají vhodnou míru sebevědomí, odpovědnosti a schopnosti morálního úsudku.

Člověk a životní prostředí

Žáci mají vztah ke svému zdraví, svým životním stylem se snaží být příkladem ostatním. Dodržují zásady ochrany životního prostředí.

Člověk a svět práce

Žáci získávají znalosti a kompetence k úspěšnému uplatnění na trhu práce a jsou vedeni k uvědomění si zodpovědnosti za vlastní život.

Informační a komunikační technologie

Učíme žáky prakticky a efektivně používat základní a aplikační programové vybavení počítače při studiu a v běžném životě.

Ekonomické vzdělávání

Charakteristika oblasti

Cílem této vzdělávací oblasti je rozvíjet ekonomické myšlení žáků a umožnit jim pochopit mechanismus fungování tržní ekonomiky, porozumět podstatě podnikatelské činnosti a principu hospodaření podniku. Žáci získají předpoklady pro rozvíjení vlastních podnikatelských aktivit a naučí se orientovat v právní úpravě podnikání. Součástí je učivo o marketingu a managementu a využití jejich nástrojů při řízení provozu hospodářských subjektů různých úrovní. Důležitá je také znalost fungování finančního trhu, národního hospodářství a EU. Žáci jsou vedeni k praktickému využívání osvojených poznatků v oboru.

 

Vzdělávací oblast je úzce propojena s průřezovým tématem člověk a svět práce a se standardem finanční gramotnosti pro střední vzdělávání.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci získali nebo si rozvinuli tyto obecné kompetence:

− využívat svých ekonomických vědomostí a dovedností v praktickém životě: ve styku s jinými lidmi a různými institucemi, při řešení praktických finančních otázek

− získávat a kriticky hodnotit informace z různých zdrojů

− formulovat věcně, pojmově a formálně správně své názory na sociální a ekonomické otázky

 

Ekonomické vzdělávání usiluje o formování a posilování těchto pozitivních citů, postojů, preferencí a hodnot:

− jednat odpovědně a přijímat odpovědnost za své rozhodnutí a jednání; žít čestně

− kriticky posuzovat skutečnost kolem sebe, přemýšlet o ní, tvořit si vlastní úsudek, nenechat se manipulovat − jednat v duchu udržitelného rozvoje

− vážit si hodnot lidské práce, jednat hospodárně, snažit se zanechat po sobě něco pozitivního

 

Ekonomické vzdělávání je realizováno v předmětu ekonomika.

Ekonomika

Charakteristika předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Vyučovací předmět ekonomika seznamuje žáky se základními ekonomickými pojmy, vztahy a s ekonomickým prostředím, ve kterém se jako občané a zaměstnanci, popř. podnikatelé budou pohybovat.

Cílem výuky předmětu je, aby žáci získali ekonomické vědomosti a dovednosti určené pro využití v reálném občanském a profesním životě.

 

Charakteristika učiva

Předmět je zařazen v 5. ročníku v rozsahu  jedné vyučovací hodiny týdně (tj. 30 hodin celkem).  Učivo je strukturováno do tematických celků. V úvodu si žáci osvojí podstatu fungování tržní ekonomiky. Dále se seznámí s právními formami podnikání a s principy fungování podniku. Následuje učivo o pracovně-právních vztazích, daních a finančním trhu. Poslední tematický celek je věnován makroekonomickému pohledu na národní hospodářství a hospodářství EU.

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Výuka předmětu směřuje k tomu, aby žáci:

- vážili si tržní ekonomiky a demokracie a usilovali o její zachování a zdokonalování

- jednali finančně odpovědně a přijímali odpovědnost za svá rozhodnutí

- byli ochotni klást si ekonomické otázky, diskutovat o nich a hledat na ně odpovědi

- nenechali sebou manipulovat a tvořili si vlastní úsudek

- vážili si svého vzdělání a své práce a také práce jiných lidí

 

Strategie výuky (pojetí výuky)

Ekonomika přináší seznámení se zákonitostmi ekonomických vztahů, jejich pochopení a přenesení do praxe. Žáci jsou podněcováni k tomu, aby se dokázali orientovat v současné ekonomické situaci a analyzovali důsledky ekonomicko-politických rozhodnutí na každodenní život jednotlivce i chod organizace.

 

Základními metodami výuky jsou:

- odborný výklad zaměřený na konfrontaci ekonomické teorie s každodenní praxí

- práce s informačními zdroji (odborná literatura, internet apod.)

- procvičování získaných znalostí a dovedností

- diskusní metody na aktuální ekonomická témata ve společnosti

- cvičení písemného a verbálního projevu při vstupu na trh práce či jednání s úřady

 

Hodnocení výsledků žáků

Žáci jsou hodnoceni v souladu s pravidly pro hodnocení žáků, která jsou součástí školního řádu.

 

Při hodnocení je kladen důraz na:

- aplikaci získaných vědomostí a dovedností v praxi

- chápání širších souvislostí

- schopnost prezentace získaných znalostí a dovedností

- schopnost diskutovat a argumentovat

- aktivní zájem žáka o předmět

 

Celkové hodnocení žáků vyhází především z:

- ústního zkoušení

- písemných prací s otevřenými i uzavřenými otázkami

- samostatně vypracovaných referátů a prezentací na zadané téma

- samostatné práce v hodině

- celkového plnění studijních povinností

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí, průřezových témat a mezipředmětových vztahů

Klíčové kompetence:

- k učení (práce s textem, zpracování informací, vytvoření pozitivního vztahu k učení a vzdělávání)

- k řešení problémů (uplatňovat při řešení problémů různé metody myšlení, volit vhodné prostředky a metody pro splnění jednotlivých aktivit)

- komunikativní kompetence (vyjadřovat se srozumitelně a jazykově správně v mluveném i písemném projevu, být schopen diskutovat a obhajovat vlastní názory)

- personální a sociální kompetence (být připraven řešit své sociální a ekonomické záležitosti, být finančně gramotný)

- kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám (orientovat se na trhu práce, být schopen komunikovat s potencionálními zaměstnavateli, chápat význam celoživotního učení, pochopit podstatu podnikání  a podnikatelského rizika)

 

Průřezová témata:

- člověk v demokratické společnosti (podstata fungování tržní ekonomiky, podnikání, daňová soustava a finanční trh, národní hospodářství a EU)

- člověk a svět práce (personalistika a mzdy, podnikání)

 

Mezipředmětové vztahy: občanská nauka, společenskovědní seminář, jazyk anglický, matematika, IKT.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Občan v demokratické společnosti

Umění komunikace v pracovním i každodenním životě včetně jednání na úřadech, v bankách a pojišťovnách. Zamyšlení se nad existenčními otázkami a nalezení řešení situací souvisejících s ekonomickou stránkou života.

Člověk a životní prostředí

Umění hodnotit význam vhodného pracovního a životního prostředí pro pracovní výkonnost a motivaci

Člověk a svět práce

Příprava žáků na úspěšné uplatnění na trhu práce, od samotného počátku vstupu na trh práce, včetně hledání zaměstnaní různými formami, jednání se zaměstnavateli, získání znalostí o politice zaměstnanosti v ČR (ve všeobecných vývojových trendech, požadavcích zaměstnavatelů)  a budování úspěšné profesní kariéry.

Informační a komunikační technologie

Seznamuje žáky s možnostmi využití informačních a komunikačních technologií při vyhledávání informací týkajících se trhu práce, zákonů ČR a dále s aktuální ekonomickou situací včetně všech makroekonomických ukazatelů a produktů různých trhů.

Odborné vzdělávání

Charakteristika oblasti

ZÁKLAD PRO POSKYTOVÁNÍ OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE

Vzdělávací oblast poskytuje žákům základní znalosti z vybraných klinických oborů a lékařských věd a z oblasti ochrany veřejného zdraví a prevence nemocí. Žáci jsou vedeni k osvojení a užívání odborné terminologie.

 

Vzdělávání se realizuje v předmětech somatologie, klinická propedeutika, ochrana veřejného zdraví, mikrobiologie a hygiena, latinská terminologie. V pátém ročníku si navíc žáci mohou vybrat jeden z volitelných předmětů základy psychiatrie, základy geriatrie nebo etika ve zdravotnictví.

 

Somatologie poskytuje žákům základní znalosti o stavbě lidského těla a schopnost využívat je při dalším studiu odborných předmětů. Klinická propedeutika seznamuje žáky s lékařskou terminologií a s obecnými principy diagnostiky a terapie nemocí. Mikrobiologie a hygiena zprostředkovává žákům vybrané poznatky z mikrobiologie, epidemiologie a hygieny potřebné pro to, aby lépe pochopili příčiny infekčního onemocnění, vliv mikroorganismů na zdraví a vztah člověka a prostředí a byli připraveni na práci v prostředí se zvýšenými nároky na dodržování hygienických předpisů. Předmět ochrana veřejného zdraví má za úkol vybavit žáky znalostmi a dovednostmi potřebnými pro aktivní a preventivní péči o zdraví. Předmět má formativní charakter, protože vede žáky k chápání zdraví jako nejvyšší hodnoty, vede je k odpovědnosti za vlastní zdraví a ke kompetentnosti pro ovlivňování postoje ke zdraví u svých pacientů i spoluobčanů. Předmět latinská terminologie směřuje k osvojení latinské terminologie, která je potřebná pro studium odborných předmětů a pro odbornou komunikaci.

 

Nabídka volitelných předmětů v pátém ročníku vychází vstříc současnému trendu stárnutí populace a zároveň potřebám Psychiatrické léčebny v Kroměříži, v níž nalézá pracovní uplatnění řada našich absolventů.Volitelný předmět základy psychiatrie umožňuje žákům získat všeobecný přehled, vědomosti a dovednosti v oboru psychiatrie. Zaměřuje se na získávání základních odborných znalostí o psychiatrických klientech. Cílem předmětu základy geriatrie je prohloubit odborné teoretické znalosti v oblasti péče o staré nemocné. Výuka předmětu etika ve zdravotnictví přispívá k formování osobnosti zdravotnického asistenta.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dokázali:

- vážit si zdraví jako jedné z prvořadých hodnot potřebné ke kvalitnímu prožívání života a cílevědomě je chránit

- rozpoznat, co ohrožuje tělesné a duševní zdraví

- eliminovat zdraví ohrožující návyky a činnosti

- akceptovat význam odborných vědomostí pro uplatnění v oboru

- aktivně vyhledávat odborné informace související s obsahem výuky

- kontrolovat a ovládat své jednání, chovat se odpovědně, podle potřeby spolupracovat

 

Vzdělávací oblast usiluje o výchovu žáků :

- k odpovědnosti za úkony v rámci diagnosticko terapeutického procesu v rozsahu kompetencí zdravotnického asistenta

- k hrdosti ke zdravotnickému povolání

- k respektování práv pacientů a ke kolegiálnímu přístupu ke spolupracovníkům

 

OŠETŘOVATELSTVÍ A OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

Učivo okruhu poskytuje žákům ucelený přehled o teorii ošetřovatelství a potřebné odborné znalosti a praktické dovednosti z ošetřovatelských postupů v péči o pacienty/klienty, a to jak v oblasti všeobecné ošetřovatelské péče, tak ošetřovatelské péče v klinických oborech a v komunitní péči. Okruh vybavuje žáky dovednostmi v poskytování základní ošetřovatelské péče v rámci ošetřovatelského procesu a užívání odborné terminologie.

 

Vzdělávání se uskutečňuje v předmětech teorie ošetřovatelství, ošetřovatelské postupy, odborná praxe.

 

Předmět teorie ošetřovatelství poskytuje ucelený soubor vědomostí zaměřených na ošetřovatelský proces a péči o jednotlivé kategorie nemocných. Předmět ošetřovatelské postupy předchází výuce předmětu odborná praxe a má za úkol prakticky připravit žáky na práci v klinických podmínkách v rozsahu, jaký je určen vyhláškou č. 424/2004 Sb. Obecným cílem předmětu odborná praxe je profesní příprava žáků k samostatnému poskytování základní ošetřovatelské péče o klienty/pacienty s ohledem na jejich sociokulturní specifika, k realizaci odborné ošetřovatelské péče pod přímým vedením nebo odborným dohledem všeobecné sestry nebo porodní asistentky. Osvojení tohoto předmětu je předpokladem pro výkon povolání zdravotnického asistenta.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dokázali:

- aplikovat vědomosti a dovednosti z teoretické výuky odborných předmětů do reálných podmínek zdravotnického zařízení

-  osvojit si bezpečné pracovní postupy při ošetřování klientů/pacientů

- pracovat ekonomicky a ekologicky

- orientačně posoudit zdravotní stav klienta/pacienta a klasifikovat jeho soběstačnost

- vhodně komunikovat a jednat s klienty/pacienty různých věkových kategorií

- používat komunikaci s klienty/pacienty k rozvoji sociální integrace

- získat altruistický a empatický postoj ke klientům/pacientům

- uplatňovat adekvátně a dle možností principy multikulturního ošetřovatelství

- dodržovat práva nemocných a zachovávat povinnost mlčenlivosti

- pracovat se zdravotnickou dokumentací

- získávat nové poznatky a pracovat s odbornými informacemi

- používat s porozuměním odbornou terminologii

- seznámit se s organizací práce jednotlivých zařízení a ošetřovacích jednotek

- naučit se pracovat jako členové zdravotnického, ošetřovatelského týmu a umět komunikovat s jednotlivými kategoriemi zdravotnických pracovníků

 

SOCIÁLNÍ VZTAHY A DOVEDNOSTI

Okruh formuje vztah žáků k povolání a rozvíjí jejich profesní a sociální kompetence, zejména vztah k pacientům/klientům. Žáci jsou vedeni k osvojení vybraných znalostí a dovedností a jejich aplikaci při řešení konkrétních problémů a situací.

 

Vzdělávání se realizuje v předmětu psychologie a komunikace, který žákům umožňuje  získat všeobecný přehled, vědomosti a dovednosti ze základních teoretických i aplikovaných oborů psychologie. Zaměřuje se na zdokonalování navazování sociálních vztahů a nácvik komunikačních dovedností. Ukazuje možnosti uplatnění těchto poznatků a dovedností v osobním životě a při výkonu zdravotnického povolání. Rozvíjí vztah k povolání a ke klientům, vede k osvojení zásad týmové práce. Umožňuje rozlišovat a respektovat zvláštnosti jednotlivých vývojových období člověka, akceptovat individuální zvláštnosti různých typů osobnosti klientů, spolupracovníků i ostatních jedinců.

 

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dokázali:

- poznávat a pochopit osobnosti klientů

- poznávat a hodnotit vlastní osobnost

- preferovat etické kvality osobnosti zdravotnického asistenta, jako je altruismus, sociocentrismus, empatie, tolerance

- potlačovat egoismus

- chápat hodnotu zdraví i vliv nemoci na prožívání a chování

- vytvářet si vlastní systém hodnot

Somatologie

Charakteristika předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu
Předmět somatologie se zabývá stavbou a funkcí lidského organismu za fyziologických podmínek. Poskytuje základní vědomosti z klinicky aplikované anatomie, fyziologie, histologie a biochemie.

Charakteristika učiva
Předmět somatologie je zařazen do 1. ročníku a vyučuje se v rozsahu dvou vyučovacích hodin. Celkově je výuce předmětu věnováno 68 hodin. Předmět rozvíjí komunikativní kompetence žáků - dovednost samostatně, souvisle, logicky a odborně správně se vyjadřovat, schematicky zobrazovat, vyvozovat souvislosti, používat odborné názvosloví. Výuka směřuje k tomu, aby žáci byli schopni popsat stavbu lidského těla, prezentovat topografickou anatomii jednotlivých orgánů lidského těla, aby chápali význam předmětu a byli připraveni osvojené poznatky aplikovat v dalším studiu odborných předmětů. Tematické celky odpovídají jednotlivým orgánovým soustavám člověka. 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí
Výuka směřuje k tomu, aby žáci:
- měli vhodnou míru sebevědomí a byli schopni sebehodnocení
- využívali znalostí k ochraně života a zdraví
- akceptovali význam odborných vědomostí pro uplatnění v oboru
- aktivně vyhledávali odborné informace související s obsahem výuky  

Strategie výuky (pojetí výuky)
Výuka je vedena hromadnou formou (výuku je nutno podporovat a doplňovat využíváním IKT - interaktivní tabule, internet, projekce) nebo skupinově. Zároveň je zařazováno projektové a individuální vyučování. Důraz je kladen na aktivizaci žáků. Žáci pracují s odbornou literaturou, statistickými údaji, s různými učebními pomůckami (obrazy) nebo multimediálními programy.

Hodnocení výsledků žáků
Žáci jsou hodnoceni v souladu s platným školním řádem školy, kde jsou specifikovány zásady pro hodnocení žáků v teoretických předmětech. Hodnocení probíhá permanentně. Hodnocení je zaměřeno na projevy žáků (verbální i neverbální), výkony, schopnosti, zájem. Je sledována úroveň dosažených vědomostí. Při hodnocení je využíváno i sebehodnocení. 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí, průřezových témat a mezipředmětových vztahů

Somatologie svým pojetím a obsahem rozvíjí především klíčové kompetence žáků, a to kompetence k učení, k řešení problémů, komunikativní kompetence a kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií. Z odborných kompetencí je to především uplatnění znalostí v práci s ošetřovatelskou a lékařskou dokumentací. Předmět zároveň umožňuje realizovat obsah průřezového tématu informační a komunikační technologie.

V rámci průřezových témat rozvíjí průřezové téma informační a komunikační technologie.
Mezipředmětové vztahy:
Latinská terminologie, klinická propedeutika, teorie ošetřovatelství, ošetřovatelské postupy, odborná praxe, psychologie a komunikace, mikrobiologie a hygiena, biologie a ekologie. 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Informační a komunikační technologie

Používáme prostředky IKT k rozšiřování znalostí a dovedností v oblasti výživy člověka - znalost základních živin (tuky, cukry, bílkoviny, minerály, voda, vitamíny) a dosahujeme připravenosti žáků využívat prostředky IKT pro potřeby oboru a výkonu povolání.

Klinická propedeutika

Charakteristika předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Posláním předmětu je uvést žáky do základů klinického ošetřovatelství tak, aby byl vytvořen odborný teoretický základ pro výuku předmětu teorie ošetřovatelství, ošetřovatelské postupy a odborná praxe. Předmět navazuje na obsah učiva somatologie a biologie. Předmět přibližuje žákům základní postupy klinické medicíny, seznamuje je s lékařskou terminologií a s obecnými principy diagnostiky a terapie nemocí. Předmět usiluje především o rozšíření odborných znalostí žáků, ale i o rozvoj schopnosti analyzovat a dedukovat souvislosti mezi příčinami a důsledky v diagnosticko terapeutickém procesu. Dále pomáhá žákům porozumět vztahům mezi chorobnými změnami organismu a jejich příčinami a projevy.

 

Charakteristika učiva

Odborný předmět klinická propedeutika je zařazen do 1. a 2. ročníku a vyučuje se v rozsahu jedné vyučovací hodiny ročně. Celkově je výuce předmětu věnováno 68 hodin. V 1. ročníku je učivo rozděleno do 5 tematických okruhů. Žáci jsou nejprve seznámeni s obsahem předmětu a jeho významem pro zdravotnického asistenta, dále se zabývají objasněním pojmů zdraví a nemoc, základní symptomatologií nemocí, obecnou patologií a fyzikálním vyšetřením klienta. Ve 2. ročníku jsou žáci seznamováni s diagnostickými metodami a s léčebnými postupy jak konzervativními, tak chirurgickými. Důraz je kladen na osvojení odborné terminologie, na porozumění základním patologickým procesům a na orientaci v diagnostických a terapeutických postupech. Obsah učiva vychází z kurikulárního rámce RVP pro obor vzdělávání Zdravotnický asistent, koresponduje s obsahem stanoveným pro oblast odborného vzdělávání a pro vzdělávání pro zdraví. Předmět rozšiřuje obsah učiva stanovený RVP o následující tematické celky: obecná patologie, chirurgické způsoby léčby, doplňkové terapeutické metody, dietoterapie, rehabilitace, balneoterapie, zvláštnosti léčby seniorů a zvláštnosti léčby duševně nemocných klientů. Učivo o rentgenových a ultrazvukových diagnostických metodách a o funkčním vyšetření oběhového a nervového systému bude realizováno částečně formou exkurzí na odpovídající odborná pracoviště Kroměřížské nemocnice a.s.

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Předmět usiluje o výchovu žáků :

- k ochraně života a zdraví

- k akceptaci významu odborných vědomostí pro uplatnění v oboru

- k odpovědnosti za úkony v rámci diagnosticko terapeutického procesu v rozsahu kompetencí zdravotnického asistenta

- k aktivnímu vyhledávání odborných informací souvisejících s obsahem výuky

- k hrdosti ke zdravotnickému povolání

- k respektování práv pacientů a ke kolegiálnímu přístupu ke spolupracovníkům

 

Strategie výuky (pojetí výuky)

Předmět klinická propedeutika je předmětem teoretickým. Ve výuce, která probíhá v klasické učebně vybavené standardní didaktickou a projekční technikou, jsou uplatňovány především výkladové metody doplněné obrazovými prezentacemi event. videosekvencemi či názornými pomůckami. Standardní součástí výuky jsou aktivizační výukové metody (skupinová výuka, metody podporující kritické myšlení, práce s pracovními listy, diskuse ap.) i moderní výukové strategie typu projektové výuky, které podněcují motivaci, aktivitu a kreativitu žáků. Výuka podporuje práci žáků se všemi dostupnými informačními zdroji (internet, odborná literatura a periodika, masmédia, odborníci z praxe). Bezprostřední kontakt s reálným klinickým prostředím zajišťují exkurze na odborná pracoviště Kroměřížské nemocnice. Žáci se také učí zpracovávat písemný odborný text, a to prostřednictvím seminární práce, která je zadána v tematickém celku obecná symptomatologie (1. ročník) nebo léčebné metody (2. ročník).

 

Hodnocení výsledků žáků

Hodnocení žáků se řídí školním řádem, kde jsou specifikovány zásady pro hodnocení žáků v teoretických předmětech. Do hodnocení žáka za dané klasifikační období se započítává i výsledek seminární práce, která je hodnocena jak po stránce formální, tak obsahové. Dále se hodnotí samostatnost a aktivita žáka ve výuce a plnění zadaných úkolů v rámci domácí přípravy. Učitel při hodnocení využívá jednak tradiční klasifikační stupnici, jednak slovní hodnocení. Žáci jsou průběžně vedeni k sebehodnocení vlastního výkonu i k objektivnímu hodnocení výsledků spolužáků. Při hodnocení je kladen důraz na porozumění a správné používání odborné terminologie, na znalost obsahu učiva a na schopnost žáka aplikovat teoretické poznatky v modelových zadáních.

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí, průřezových témat a mezipředmětových vztahů

Klinická propedeutika svým pojetím a obsahem rozvíjí především odborné kompetence žáků, a to schopnost poskytovat základní ošetřovatelskou péči a podílet se pod vedením všeobecné sestry nebo porodní asistentky na poskytování vysoce specializované péče. Z obecných kompetencí předmět podporuje především schopnost žáků řešit problémy v oblasti profesního zaměření a rozvíjí také kompetence k učení. Předmět zároveň umožňuje realizovat některé obsahy průřezových témat: člověk v demokratické společnosti, člověk a životní prostředí, člověk a svět práce, informační a komunikační technologie. Konkrétní zaměření tematických celků jsou podrobně rozpracována níže.

Mezipředmětové vztahy: ochrana veřejného zdraví, teorie ošetřovatelství, odborná praxe, psychologie a komunikace, ošetřovatelské postupy, latinská terminologie, fyzika, mikrobiologie a hygiena, český jazyk a literatura.

 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Občan v demokratické společnosti

Vytváříme demokratické klima ve třídě, které je podporováno vzájemným respektem, spoluprací, slušností a etickým chováním.
Využíváme informace z masových médií, přičemž formu i obsah podrobujeme kritickému zhodnocení.

Člověk a životní prostředí

Vedeme žáky k osvojení zásad zdravého životního stylu a k akceptaci odpovědnosti za vlastní zdraví.

Zdůrazňujeme význam osobní odpovědnosti žáků, budoucích zdravotnických pracovníků, při řešení environmentálních problémů souvisejících s diagnostikou nemocí.

Zdůrazňujeme význam osobní odpovědnosti žáků, budoucích zdravotnických pracovníků, při řešení environmentálních problémů souvisejících s léčbou nemocí.

Usilujeme o porozumění souvislostem mezi environmentálními, ekonomickými a sociálními aspekty ve zdravotnictví.

 

Člověk a svět práce

Motivujeme žáky k  promýšlení  profesní kariéry a k přijetí principu celoživotního učení.

Informační a komunikační technologie

Vedeme žáky k vyhledávání informací na internetu.

Realizujeme elektronickou komunikaci mezi učitelem a žákem při zpracovávání seminární práce.
Vyžadujeme znalost práce s textovým a tabulkovým kalkulátorem při zpracování seminární práce.

Motivujeme žáky k využívání software pro tvorbu prezentací.

Ochrana veřejného zdraví

Charakteristika předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu
Cílem vyučovacího předmětu je získání znalostí a dovedností potřebných pro aktivní a preventivní péči o zdraví. Nezbytná je podpora postojů žáků ke zdravému způsobu života jedince a jeho celoživotní odpovědnosti za své zdraví. Žáci porozumí bio-psycho-sociální jednotě těla, faktorům ovlivňujícím zdraví a důsledkům nemocí pro jednotlivce i celou společnost.

Předmět má výchovnou funkci, neboť vede žáky k chápání zdraví jako nejvyšší hodnoty, vede k odpovědnosti za vlastní zdraví a ke kompetentnosti pro ovlivňování postoje ke zdraví u svých pacientů i spoluobčanů.
Obsah učiva vychází z poznatků, které se týkají zvláště prevence primární. Žáci budou umět obsahově vysvětlit termíny v oblastech prevence a výchovy ke zdraví.
Předmět s ostatními předměty spoluvytváří všeobecný charakter oboru zdravotnický asistent.

Charakteristika učiva
Učivo je vybráno ve vztahu k profilu absolventa, je složeno z témat, která se týkají klinických oborů ve zdravotnictví. Předmět rozvíjí z hlediska odborných kompetencí předmět teorie ošetřovatelství a odbornou praxi. Učivo se týká znalostí o determinantách ovlivňujících zdraví. Žáci si uvědomí důsledky poškozování zdraví, porozumí realizaci programů pro podporu zdraví ve společnosti. Učivo prohloubí jejich znalosti o prostředcích ochraňujících zdraví. Žáci zvládnou základní edukační dovednosti. 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí
Žáci jsou v rámci předmětu vedeni k tomu, aby si uvědomili zodpovědnost za vlastní život a za vlastní zdraví a osvojili si schopnost přesvědčit o správnosti názorů i klienty. Seznamují se s možnostmi svého dalšího vzdělávání a celoživotního učení, je posilován pozitivní vztah k učení a vzdělávání.
Výuka směřuje k tomu, aby žáci:
- měli vhodnou míru sebevědomí a byli schopni sebehodnocení
- jednali odpovědně a přijímali odpovědnost za svá rozhodnutí a jednání
- cítili potřebu občanské aktivity
- vážili si demokracie a svobody, usilovali o její zachování a zdokonalování
- byli tolerantní a solidární
- byli ochotni angažovat se nejen pro vlastní prospěch, ale i pro veřejný zájem
- nenechali sebou manipulovat, tvořili si vlastní úsudek
- byli ochotni klást etické otázky a hledat na ně řešení
- vážili si života, zdraví, materiálních a duchovních hodnot, dobrého životního prostředí snažili se je zachovat pro příští generace.

Strategie výuky (pojetí výuky)
Výuka předmětu je teoretická i praktická, s maximálním využitím metod názorně demonstračních a aktivizujících. Při realizaci výuky je vhodné:
- procvičovat a doplňovat znalosti z ošetřovatelství (včetně odborné terminologie) s využitím samostatné či skupinové práce žáků (nákresy, doplňování, přiřazování názvů)
- v rámci motivace uvádět souvislosti mezi vědomostmi a dovednostmi již získanými, plánovaným tématem učiva a zejména praktickým využitím (internet, dynamická a statická projekce reálných a schématických obrazů)
- frontální výuku podporovat a doplňovat využíváním IKT (interaktivní tabule), problémového vyučování (supervize) a dalších názorně demonstračních pomůcek
- při výkladu využívat a porovnávat životní zkušenosti žáků, vést žáky na základě dosavadního poznání k vyvozování vlastních závěrů, divergentnímu a kritickému myšlení, uvádět příklady z praxe (slovně, audiovizuální technikou, apod.)

Hodnocení výsledků žáků
Žáci jsou hodnoceni v souladu s platným školním řádem. Při hodnocení výsledků učení je vhodné zaměřit se na hloubku porozumění látce, schopnost využití mezipředmětových vztahů, schopnost aplikace poznatků při řešení problémů, kritické myšlení, samostatnou práci (seminární práce, referáty).
Metody hodnocení: písemné testy, ústní zkoušení, sebehodnocení žáka.

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí, průřezových témat a mezipředmětových vztahů
Vyučovací předmět se podílí zejména na rozvoji kompetencí:
- efektivně pracovat s informacemi - vyhledávat a vyhodnocovat důležité informace a využívat jich k odpovědnému rozhodování
- komunikovat a diskutovat na odborné úrovni
- rozumět běžné odborné terminologii a pracovním pokynům v písemné i ústní formě
- formulovat a obhajovat své názory a postoje
- objasnit (např. klientovi) odborné pojmy, ošetřovatelské postupy
- působit na klienta v oblasti prevence onemocnění
- argumentovat, vyjadřovat se logicky, zpracovat různé druhy textů s danou tématikou
- působit na klienty různých věkových skupin v oblasti prevence civilizačních onemocnění
- podporovat zdraví klientů všech věkových kategorií
- propagovat zdravý životní styl
- zdokonalovat se v sociálních dovednostech

Mezipředmětové vztahy - klinická propedeutika, teorie ošetřovatelství, odborná praxe, občanská nauka, psychologie a komunikace, matematika, biologie a ekologie.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Občan v demokratické společnosti

Vedeme žáky k  aktivní toleranci, tj. uznávat stejnou důstojnost všech lidí a oprávněnost jejich svobodně zastávaných názorů (samozřejmě takových, které neohrožují jiné lidi a jsou slučitelné s hodnotami demokracie), k odpovědnosti při sledování nejen osobních, ale i veřejných zájmů.

Žáky seznamujeme s programy na podporu zdraví ve světě.

Žáky učíme ovládat rizika a možnosti prevence v rámci společnosti.

Žáky učíme se orientovat v základních právních normách ve zdravotnické a sociální oblasti.

Žáky vedeme k uvědomění si významu prevence od dětství.

Žáky učíme orientaci v sociální problematice seniorů.

Žáky vedeme k uvědomění si významu duševní a tělesné aktivity pro zdraví.

Člověk a životní prostředí

 Žáky vedeme k pochopení zásadního významu přírody a životního prostředí pro člověka a  povědomí o základních ekologických zákonitostech a negativních dopadech působení člověka na  přírodu a životní prostředí.

Učíme budování takových postojů a hodnotových orientací žáků, na jejichž základě budou utvářet svůj životní styl v intencích udržitelného rozvoje a ekologicky přijatelných hledisek.

Učíme žáky si osvojit zdravý životní styl a zodpovědnost za zdraví všech, podporovat současné trendy ve zdravé výživě a propagovat biopotraviny, uvědomit si vztah mezi životním prostředím, životním stylem a zdravím jedince i společnosti.

Člověk a svět práce

Žáky vedeme ke znalostem systému zdravotní a sociální péče v ČR a ve světě.

Žáky učíme získávat znalosti a kompetence a uplatňovat je u rizikových skupin na trhu práce, využít znalostí a dovedností k prevenci úrazů u různých věkových skupin, uvědomit si odpovědnost za vlastní zdraví a život.

Vedeme žáky k tomu, aby si uvědomili zodpovědnost za vlastní život, význam vzdělání a celoživotního učení pro život, aby byli motivováni k aktivnímu pracovnímu životu a k úspěšné kariéře.

Informační a komunikační technologie

 Vedeme ke zdokonalování schopností žáků efektivně používat prostředků IKT v běžném každodenním životě, k dosažení připravenosti žáků využívat prostředky IKT pro potřeby oboru a výkonu povolání, k ovládání dovednosti při vyhledávání a zpracovávání informací a k využívání informační a komunikační technologie k tvorbě edukačních programů.

Mikrobiologie a hygiena

Charakteristika předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu
Obecným cílem předmětu je zprostředkovat žákům vybrané poznatky z mikrobiologie, epidemiologie a hygieny potřebné pro to, aby lépe pochopili příčiny infekčního onemocnění, vliv mikroorganismů na zdraví a vztah člověka a prostředí. Dalším cílem je připravit žáky na práci v prostředí se zvýšenými nároky na dodržování hygienických předpisů a prevenci infekčních onemocnění.

Charakteristika učiva
Předmět základy mikrobiologie a hygieny je zařazen do výuky ve 2. ročníku, v rozsahu 1 vyučovací hodiny týdně (tj. 34 hodin celkem). Svým obsahem se řadí mezi předměty odborné. Předpokladem výuky předmětu dle níže uvedeného rozpisu učiva jsou vědomosti a zkušenosti nabyté v předmětech, zejména v somatologii, biologii a ekologii, teorii ošetřovatelství, chemii a klinické propedeutice. 
Tematické celky jsou řazeny od základních pojmů mikrobiologie, epidemiologie a hygieny, přes vztahy mezi těmito obory až po speciální (náplň jednotlivých oborů a jejich význam). Při konkretizaci jednotlivých učebních témat je žádoucí spolupracovat s vyučujícími souběžně vyučovaných a navazujících odborných předmětů, které se s tímto předmětem svým obsahem doplňují nebo na něj navazují. Předmět doplňuje nebo vytváří teoretický základ pro předměty teorie ošetřovatelství, klinická propedeutika a odborná praxe.

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí
Předmět usiluje o výchovu žáků:
- k vhodné míře sebevědomí a schopnosti sebehodnocení
- k dodržování zásad a předpisů BOZP
- k odpovědnosti za život, zdraví a dobré životní prostředí a snahu zachovat ho pro příští generace
- ke schopnosti se kriticky dívat na výsledky své práce 

Strategie výuky (pojetí výuky)
Výuka předmětu je teoretická, s maximálním využitím metod názorně demonstračních a aktivizujících.
Při realizaci výuky je vhodné:
- procvičovat a doplňovat znalost biologie a somatologie (včetně odborné terminologie) s využitím obrazů, modelů, samostatné či skupinové práce žáků (nákresy orgánů, doplňování, přiřazování názvů apod.)
- v rámci motivace uvádět souvislosti mezi vědomostmi a dovednostmi již získanými, plánovaným tématem učiva a zejména praktickým využitím
- frontální výuku podporovat a doplňovat využíváním IKT (internet, projekce reálných či schematických obrazů, interaktivní tabule apod.) a dalších názorně demonstračních pomůcek
- při výkladu využívat a porovnávat životní zkušenosti žáků, vést žáky na základě dosavadního poznání k vyvozování vlastních závěrů, divergentnímu a kritickému myšlení (např. formou diskuze, brainstormingu)
- výklad doplňovat příklady z praxe (slovně, audiovizuální technikou), demonstrací reálných pomůcek, exkurzí na oddělení mikrobiologie.

Hodnocení výsledků žáků
Žáci jsou hodnoceni v souladu s platným řádem školy. Při hodnocení výsledků učení je vhodné se zaměřit na hloubku porozumění látce, schopnost využití mezipředmětových vztahů, schopnost aplikace poznatků při řešení problémů.

Metody hodnocení jsou průběžné ústní zkoušení, písemné testy po probrání určitých tematických celků, orientační didaktické testy po probrání učební látky, sebehodnocení žáka, vzájemné hodnocení při prezentaci výsledků práce.

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí, průřezových témat a mezipředmětových vztahů
Na základě zvládnutí tematického obsahu předmětu žáci:
- efektivně pracují s informacemi – vyhledávají, vyhodnocují důležité informace a využívají jich k odpovědnému rozhodování
- komunikují a diskutují na odborné úrovni
- rozumí běžné odborné terminologii a pracovním pokynům v písemné i ústní formě
- formulují a obhajují své názory a postoje
- objasní (např. klientovi) odborné pojmy, léčebné a diagnostické postupy (odběry biologického materiálu)
- působí na klienta v oblasti prevence onemocnění, dodržování hygienických norem
- mají odpovědný vztah ke svému zdraví a zdraví ostatních
- jsou motivováni k dalšímu kontinuálnímu vzdělávání

Předmět podporuje náplň průřezového tématu člověk a životní prostředí.

Mezipředmětové vztahy jsou promítnuty v předmětech somatologie, biologie a ekologie, klinická propedeutika, ošetřovatelské postupy, teorie ošetřovatelství.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Člověk a životní prostředí

Vedeme žáky k osvojení zásad hygienických požadavků na životní prostředí a akceptaci odpovědnosti za vlastní zdraví i zdraví ostatních občanů.

Zdůrazňujeme význam osobní odpovědnosti žáků, budoucích zdravotnických pracovníků, při řešení enviromentálních problémů souvisejících s diagnostikou nemocí.

Vedeme žáky k důsledné ochraně před vznikem nákazy.

Latinská terminologie

Charakteristika předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Latinská terminologie je zařazena mezi odborné předměty, jelikož je nedílnou součástí odborné výuky. Cílem předmětu je poskytnout žákům odbornou průpravu a orientaci v latinském názvosloví, které převládá ve všech lékařských oborech. Obecný cíl předmětu směřuje k osvojení latinské terminologie, která je potřebná pro studium odborných předmětů a pro odbornou komunikaci. Rovněž je zaměřen na upevnění znalostí v oblasti základní latinské gramatiky, ale také ke zprostředkování jednotlivých termínů z latinské terminologie. Odborné termíny se týkají základní orientace na lidském těle, orgánů a orgánových soustav, interní, chirurgické a pediatrické terapie, onemocnění orgánů a orgánových soustav. Žák porozumí významu latinské terminologie pro odborné vzdělávání i pro studium různých jazyků.

 

Charakteristika učiva

Předmět latinská terminologie je zařazen do 1. ročníku a vyučuje se v rozsahu jedné vyučovací hodiny. Celkově je výuce předmětu věnováno 34 hodin. Latinská terminologie je zaměřena na základní orientaci v oblasti odborných latinských termínů. Nabyté vědomosti uplatní studenti při studiu dalších odborných předmětů.

Učivo je rozvrženo do tematických celků, které zahrnují vědomosti z oblasti základní latinské gramatiky, základní orientace na lidském těle, latinskou terminologii pohybového aparátu, krve a krevního oběhu, dýchacího systému, trávící soustavy, vylučovacího systému, pohlavního systému, látkového řízení organismu a smyslového ústrojí.

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Předmět usiluje o výchovu žáků :

- k akceptaci významu odborné terminologie pro uplatnění v oboru

- k aktivnímu vyhledávání odborných informací souvisejících s obsahem výuky

 

Strategie výuky (pojetí výuky)

Latinská terminologie je teoretický předmět, který je úzce spjat především s předmětem somatologie. Vzdělávání se uskutečňuje střídáním různých forem výuky. Učitel využívá frontální výuku, diskusi, skupinovou výuku či samostatnou práci žáka. Tato činnost je doplněna domácími pracemi, překlady a referáty.

 

Hodnocení výsledků žáků

Žáci jsou hodnoceni na základě:

- ústního projevu

- písemného projevu

- referátů

- sebehodnocení svého výkonu

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí, průřezových témat a mezipředmětových vztahů

Latinská terminologie svým pojetím rozvíjí obecné kompetence, a to schopnost s porozuměním a efektivně vyhledávat a zpracovávat informace. Dále podporuje schopnost žáků rozvíjet mluvený a psaný projev v kontextu odbornosti. Z dalších kompetencí předmět rozvíjí také kompetence k učení, komunikativní a sociální kompetence.

Předmět podporuje průřezové téma informační a komunikační technologie a občan v demokratické společnosti.

Mezipředmětové vztahy: somatologie, klinická propedeutika, teorie ošetřovatelství, ošetřovatelské postupy, odborná praxe.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Občan v demokratické společnosti

Vytváříme příznivé klima, které je podporováno vzájemnou spoluprací, respektem a etickým chováním.

Informační a komunikační technologie

Vedeme žáky k vyhledávání informací na internetu.

Základy psychiatrie

Charakteristika předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Volitelný předmět základy psychiatrie umožňuje žákům získat všeobecný přehled, vědomosti a dovednosti v oboru psychiatrie. Zaměřuje se na získávání základních odborných znalostí o psychiatrických klientech. Ukazuje možnosti uplatnění těchto poznatků a dovedností v osobním životě a při výkonu zdravotnického povolání. Rozvíjí vztah k povolání a k psychiatrickým klientům, vede k osvojení zásad týmové práce. Umožňuje rozlišovat a respektovat zvláštnosti člověka, akceptovat individuální zvláštnosti různých typů osobnosti klientů, spolupracovníků i ostatních jedinců.

 

Charakteristika učiva

Předmět je vyučován dvě hodiny týdně v 5. ročníku na základě dobrovolné volby žáka. Učivo předmětu rozšiřuje poznatky získané v odborných předmětech. Svým obsahem se řadí mezi předměty odborné. V předmětu se žáci seznámí se základními pojmy z oboru psychiatrie. Učivo umožňuje pochopit praktické využití psychiatrie v osobním životě, v mezilidských vztazích a pracovním prostředí.

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Výuka klade důraz nejen na poznávání osobnosti klientů, ale i na poznání a hodnocení vlastní osobnosti žáka. Preferuje etické kvality osobnosti zdravotnického asistenta, jako je altruismus, sociocentrismus, empatie, tolerance, potlačuje egoismus, hostilitu. Učí chápat hodnotu zdraví i vliv nemoci na prožívání a chování. Poukazuje na bio-psycho-sociální jednotu každého jedince. Vede k vytváření vlastního systému hodnot žáka i k akceptování preferencí v hodnotovém systému ostatních lidí.

 

Strategie výuky (pojetí výuky)

Ve výuce je kladen důraz na přípravu jedince pro praktický život osobní i profesní.

Výuka předmětu je teoretická s využitím názorně demonstračních a aktivizujících metod. Učivo si žák osvojuje na základě sociálně komunikativního učení, analýzy příkladů a modelových situací, činnostního učení a autodidaktických metod.

Při výuce je vhodné v rámci motivace:

uplatňovat individuální přístup, využívat a porovnávat životní zkušenosti žáků a vést je k vyvozování vlastních závěrů, k diskusi, uvádět souvislosti mezi již získanými vědomostmi a dovednostmi, plánovaným tématem učiva a praktickým využitím, uvádět příklady z praxe, vést k jednoduché analýze situace a řešení, využívat audio a video techniku k zpětné reflexi a sebereflexi, doplňovat frontální výuku využíváním názorně demonstračních pomůcek (tabule, zpětný projektor, dataprojektor, interaktivní tabule, audiovizuální technika, internet a jiné).

 

Metody výuky - výklad, diskuse, samostatná práce, analýza příkladů z praktické zkušenosti, simulace běžných, problémových a konfliktních situací, hraní rolí, brainstorming, sebereflexe, výtvarné a abreaktivní techniky.

Metody hodnocení - písemné testy po probrání určitých tematických celků, průběžné ústní zkoušení, sebehodnocení žáků, vzájemné hodnocení při prezentaci výsledků práce.

 

Hodnocení výsledků žáků

Žáci jsou hodnoceni v souladu s platným řádem školy. Hodnocení probíhá permanentně. Vzhledem k pojetí předmětu je třeba se zaměřit na hloubku porozumění látce, schopnost využití mezipředmětových vztahů, schopnost aplikace poznatků při řešení problémů, zpracování a prezentaci zadaných úkolů, aktivní přístup žáků k výuce, vlastní kreativitu žáka. Při hodnocení jsou posuzovány projevy žáků (verbální i neverbální), zájem žáků, úroveň dosažených vědomostí. Při hodnocení je využíváno i sebehodnocení.

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí, průřezových témat a mezipředmětových vztahů

Klíčové kompetence:

Předmět přispívá k tomu, aby žáci dokázali:

srozumitelně formulovat své myšlenky, zaznamenávat podstatné údaje, přiměřeně se vyjadřovat a aktivně se účastnit diskuse, vystupovat v souladu se zásadami kultury projevu a chování, stanovit si reálné cíle, volit vhodné prostředky a způsoby pro splnění jednotlivých úkolů, využívat zkušeností jiných lidí, konzultovat různé problémy, zjišťovat a kriticky hodnotit svůj pokrok v učení a práci a přijímat hodnocení svých výsledků, odpovědně přijímat a plnit svěřené úkoly, spolupracovat s ostatními.

Odborné kompetence:

Předmět přispívá k získání základních znalostí nutných k dosažení odborných kompetencí tak, aby žáci byli schopni usilovat o co nejvyšší kvalitu své práce.

Rozvíjená průřezová témata - člověk a svět práce.

Mezipředmětové vztahy jsou výrazné s předměty teorie ošetřovatelství a odborná praxe.

 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Člověk a svět práce

Žáci si uvědomují zodpovědnost za vlastní zdraví a život. 

Žáci umí pracovat s příslušnými právními předpisy.

Základy geriatrie

Charakteristika předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Cílem volitelného předmětu je prohloubit žákům odborné teoretické znalosti včetně terminologie v péči o staré nemocné. Teoretické znalosti využívají žáci následně zejména v předmětu teorie ošetřovatelství a v odborné praxi.

 

Charakteristika učiva

Předmět je vyučován dvě hodiny týdně v 5. ročníku na základě dobrovolné volby žáků. Navazuje na již osvojené učivo (tematický celek – ošetřování geriatrických klientů) z předmětu teorie ošetřovatelství.

Žáci jsou ve vyučování seznámeni s těmito tematickými celky:

úvod do problematiky oboru, fyziologie stárnutí, nemoci ve stáří, velké geriatrické syndromy, hodnocení funkčního potenciálu seniorů, principy ošetřovatelské péče v geriatrii, aktivizace a edukace klientů, zásady pro jednání a komunikaci se starými nemocnými, systém geriatrické péče v ČR, kvalita života ve stáří.

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Předmět usiluje o výchovů žáků :

- aby si uvědomili úlohu komunikace jako důležitého nástroje v péči o seniory

- aby respektovali specifika ošetřovatelské péče o seniory

- aby vystihli potřeby starých nemocných v bio-psycho-sociální oblasti

 

Strategie výuky (pojetí výuky)

Výuka má teoretický charakter. Mezi vhodné metody výuky, které lze použít pro tento odborný předmět, patří:

- motivační metody - brainstorming, myšlenková mapa, diskuse, skupinová práce, pětilístek

- informativní metody

- metody tvořivého charakteru - problémové vyučování, práce s textem, samostatné práce studentů, diskuse, problémové vyučování

- fixační metody - křížovky, binga, puzzle

- hodnotící metody - ano-ne, puzzle

Ve výuce se používají vyučovací metody, které vedou žáky k aktivnímu řešení modelových situací. Dále jsou využívány i moderní vyučovací metody (mentální mapy, brainstorming, ošetřovatelské kazuistiky a další) a dle možností také didaktická technika. Výuka je dle témat doplňována odbornými přednáškami odborníků z praxe a exkurzemi.

 

Hodnocení výsledků žáka

Hodnocení žáků se řídí školním řádem, kde jsou specifikovány zásady pro hodnocení žáků v teoretických předmětech. Vyučující hodnotí žáka slovně a  rovněž dle platné klasifikační stupnice. Žáci jsou vedeni také k vlastnímu sebehodnocení. Žáci jsou průběžně hodnoceni v tomto předmětu na základě:

a) ústního zkoušení

b) písemného zkoušení

c) zpracování referátů

d) samostatné práce (aktivita ve vyučovací hodině, plnění zadaných domácích úkolů, spolupráce s vyučujícím) a skupinové práce (spolupráce se spolužáky)

Při hodnocení osvojeného učiva se sledují tato kritéria:

a) obsahová a odborná správnost osvojeného učiva

b) schopnost samostatně, logicky prezentovat osvojené učivo

c) vyvozovat souvislosti v rámci osvojeného učiva

d) vycházet z již dříve probraného učiva – mezipředmětové vztahy (somatologie, první pomoc, klinická propedeutika, psychologie a komunikace, latinská terminologie, mikrobiologie a hygiena, ochrana veřejného zdraví, teorie ošetřovatelství, ošetřovatelské postupy).

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí, průřezových témat a mezipředmětových vztahů

Na základě zvládnutí tematického obsahu předmětu žáci:

- jsou schopni získávat aktuální odborné informace a pracovat s nimi

- ovládají práci s PC (internet, prezentace – Power Point) včetně potřebných odborných programů důležitých pro práci zdravotnického asistenta (NIS)

- aktivně využívají odborné terminologie

- umí vést diskusi na odborné úrovni a argumentovat

- jsou schopni předat odbornou radu týkající se ošetřovatelské péče o staré nemocné

- uvědomují si nutnost kvalitní odborné přípravy včetně samostudia pro výkon profese zdravotnického asistenta

- respektují při ošetřovatelské péči věkovou odlišnost seniorů

Uplatnění průřezových témat:

- občan v demokratické společnosti - být ochoten angažovat se ve prospěch druhých

- člověk a životní prostředí - osvojit si zásady zdravého životního stylu a chránit si zdraví

- člověk a svět práce - umět pracovat s právními předpisy

- informační a komunikační technika - využívat informačních a komunikačních technologií

Mezipředmětové vztahy: somatologie, první pomoc, klinická propedeutika, psychologie a komunikace, teorie ošetřovatelství, latinská terminologie, mikrobiologie a hygiena, ochrana veřejného zdraví.

 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Občan v demokratické společnosti

Žáci si váží materiálních a duchovních hodnot, snaží se je chránit a zachovat pro budoucí generace.

Žáci budou ochotni angažovat se nejen pro vlastní prospěch, ale i pro veřejné zájmy a ve prospěch jiných lidí, budou schopni odolávat myšlenkové manipulaci.

Žáci dokážou jednat s lidmi, diskutovat o citlivých nebo kontroverzních otázkách a hledat kompromisní řešení.

 

 

 

 

Člověk a životní prostředí

Žáci chápou postavení člověka v přírodě a vlivy prostředí na jeho zdraví a život.

Žáci si osvojí zásady zdravého životního stylu a vědomí odpovědnosti za své zdraví.

 

Člověk a svět práce

Žáci si vědomí zodpovědnost za vlastní zdraví a život.

Žáci umí pracovat s příslušnými právními předpisy.

 

 

Informační a komunikační technologie

Žáci dokážou využívat informační a komunikační technologie k aktivizaci a edukaci seniorů.

 

Etika ve zdravotnictví

Charakteristika předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Výuka předmětu etika ve zdravotnictví přispívá k formování osobnosti zdravotnického asistenta. Rozvíjí morální a mravní vlastnosti, určuje chování jedince ve společnosti.

Funkcí výuky předmětu je přispívat k formování pozitivních charakterových vlastností, k prosociálnímu chování, které se bude promítat ve veškeré činnosti a jednání zdravotnického asistenta. Žáci získají přehled nejdůležitější odborné literatury k dalšímu možnému samostudiu a rozšíření znalostí v problematice etiky ve zdravotnictví.

Cílem předmětu je poskytnout základní vědomosti o teoretické etice, zvýšit vnímavost žáka k etickým problémům v ošetřovatelské péči, dát rozhled v problematice současné etiky ve zdravotnictví a naučit znalosti a zručnosti potřebné k řešení etických dilemat.

 

Charakteristika učiva

Předmět je zařazen do 5. ročníku a vyučuje se v rozsahu dvou vyučovacích hodin na základě dobrovolné volby žáka. Navazuje na již osvojené vědomosti a dovednosti získané studiem psychologie a komunikace. Svým obsahem se řadí mezi předměty odborné.

Učivo je rozděleno do 8 tematických okruhů. Žáci jsou seznámeni se základními kategoriemi etiky, s jejím pojmoslovím a ve stručném nástinu též s historickým vývojem etiky a historií zdravotnické etiky. Hlavní důraz je kladen na současné aktuální věcné problémy etiky ve zdravotnictví a jejich vazby na obecné morální zásady, platné právo, postavení etických pravidel a zásad v hierarchii pravidel závazných pro činnost zdravotnického asistenta.

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Předmět usiluje o vytváření správných postojů žáků k druhým lidem, pacientům, k sobě a k celé společnosti.

Předmět by měl též žákům pomoci formulovat si vlastní etická stanoviska a naučit se je obhájit.

 

Strategie výuky (pojetí výuky)

Ve výuce je kladen důraz na přípravu jedince pro praktický život, osobní i profesní.

Výuka předmětu je teoretická s využitím názorně demonstračních a aktivizujících metod. Učivo si žáci osvojují na základě sociálně-komunikativního učení, analýzy příkladů a modelových situací, činnostního učení a autodidaktických metod.

Při výuce je vhodné v rámci motivace:

-uplatňovat individuální přístup

-využívat a porovnávat životní zkušenosti žáků a vést je k vyvozování vlastních závěrů, k diskusi

-uvádět souvislosti mezi již získanými vědomostmi a dovednostmi, plánovaným tématem učiva a praktickým využitím

-uvádět příklady z praxe, vést k jednoduché analýze situace a řešení

-využívat audio a video techniku k zpětné reflexi a sebereflexi

-doplňovat frontální výuku využíváním názorně demonstračních pomůcek (tabule, zpětný projektor, dataprojektor, interaktivní tabule, audiovizuální technika, internet a jiné).

Metody výuky: monologické (výklad, přednáška, instruktáž), dialogické (diskuse, rozhovor, brainstorming), samostatná práce, analýza příkladů z praktické zkušenosti, simulace běžných, problémových a konfliktních situací, hraní rolí, sebereflexe.

 

Hodnocení výsledků

Hodnocení žáků se řídí školním řádem, kde jsou specifikovány zásady pro hodnocení žáků v teoretických předmětech. Za dané klasifikační období se hodnotí samostatnost a aktivita žáků ve výuce a plnění zadaných úkolů v rámci domácí přípravy. Učitel při hodnocení využívá jednak tradiční klasifikační stupnici, jednak slovní hodnocení. Žáci jsou průběžně vedeni k sebehodnocení vlastního výkonu i k objektivnímu hodnocení výsledků spolužáků. Při hodnocení je kladen důraz na porozumění a správné používání odborné terminologie, na znalost obsahu učiva a na schopnost žáků aplikovat teoretické poznatky v modelových situacích.

Žáci jsou schopni identifikovat etické problémy ve své práci, popsat identifikovaný problém a znají argumenty užívané ve prospěch různých možných řešení.

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí, průřezových témat a mezipředmětových vztahů

Na základě zvládnutí tematického obsahu předmětu žáci:

- jsou schopni získávat aktuální odborné informace a pracovat s nimi

- ovládají práci s PC (internet, prezentace – PowerPoint)

- umí vést diskusi na odborné úrovni a argumentovat

- jsou schopni předat odbornou radu týkající se etických problémů ve zdravotnictví

- uvědomují si nutnost kvalitní odborné přípravy včetně samostudia pro výkon profese zdravotnického asistenta

- respektují při ošetřovatelské péči etická práva

Uplatnění průřezových témat v oblasti člověk a svět práce.

Mezipředmětové vztahy: psychologie a komunikace, teorie ošetřovatelství, ošetřovatelské postupy.

 

 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Člověk a svět práce

Žáci si uvědomí zodpovědnost za vlastní zdraví a život.

Žáci umí pracovat s příslušnými právními předpisy.

Teorie ošetřovatelství

Charakteristika předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu
Cílem předmětu je poskytnout žákům potřebné odborné teoretické znalosti včetně terminologie v péči o klienty, a to jak v oblasti všeobecné ošetřovatelské péče, tak ošetřovatelské péče v klinických oborech a v komunitní péči.
Teoretické znalosti využívají žáci následně zejména v předmětu ošetřovatelské postupy a v odborné praxi.

Charakteristika učiva
Předmět má ve všech pěti ročnících teoretický charakter. V prvním, druhém a třetím ročníku navazuje kontinuálně probírané učivo v teorii ošetřovatelství na učivo ve vyučovacím předmětu ošetřovatelské postupy. Předmět je vyučován v 1. až 4. ročníku 1 hodinu týdně, v pátém ročníku 2 hodiny týdně.
V prvním ročníku jsou žáci v předmětu seznámeni s ošetřovatelstvím jako vědním oborem, vývojem ošetřovatelsví a vzděláváním zdravotnických pracovníků, s profesí a ochranou zdraví zdravotnického asistenta, ošetřovací jednotkou, organizací práce zdravotnického týmu, problematikou pacienta v nemocničním prostředí, péčí o pomůcky, významem hygienické péče.
V druhém ročníku jsou žáci v předmětu seznámeni s problematikou spánku a odpočinku, výživy, vizitou, fyziologickými funkcemi, podáváním a aplikací léků - obecný úvod, aplikace léků do kůže, pod kůži, do svalu a do žíly.

Ve třetím ročníku jsou žáci seznámeni s rehabilitačním ošetřovatelstvím, s problematikou převazů, odběry biologického materiálu, podáváním a aplikací léků - infuze, transfuze a se zásadami multikulturního ošetřovatelství.

Ve čtvrtém a pátém ročníku jsou žáci seznámeni s ošetřovatelskou péčí v klinických oborech a v komunitní péči ve vztahu zejména k internímu lékařství, chirurgii, pediatrii, péči o matku a novorozence, gynekologii, psychiatrii, péči o staré lidi a geriatrii.
Ve výuce se používají vyučovací metody, které vedou žáky k aktivnímu řešení modelových situací v ošetřovatelství. Dále jsou využívány i moderní vyučovací metody (mentální mapy, brainstorming, ošetřovatelské kazuistiky a další) a dle možností také didaktická technika.
Výuka je dle témat doplňována přednáškami odborníků z praxe a exkurzemi.

Cíle vzdělávání v oblasti cílů, postojů, hodnot a preferencí
Předmět usiluje o výchovu žáků:
- aby respektovali specifika ošetřovatelské péče o klienty odlišného etnického původu
- aby vystihli potřeby nemocných v bio-psycho-sociální oblasti

Strategie výuky (pojetí výuky)
Výuka má teoretický charakter. Mezi vhodné metody výuky, které lze použít pro tento odborný předmět, patří:
- motivační metody - brainstorming, myšlenková mapa, diskuse, skupinová práce, pětilístek
- informativní metody
- metody tvořivého charakteru - problémové vyučování, práce s textem, samostatné práce studentů, diskuse, problémové vyučování
- fixační metody - křížovky, binga, puzzle
- hodnotící metody - ano-ne, puzzle

Hodnocení výsledků žáka
Hodnocení žáků se řídí školním řádem, kde jsou specifikovány zásady pro hodnocení žáků v teoretických předmětech. Vyučující hodnotí žáky slovně a rovněž dle platné klasifikační stupnice. Žáci jsou vedeni také k vlastnímu sebehodnocení. Žáci jsou průběžně hodnoceni v tomto předmětu na základě:
a) ústního zkoušení
b) písemného zkoušení
c) zpracování referátů
d) samostatné práce (aktivita ve vyučovací hodině, plnění zadaných domácích úkolů, spolupráce s vyučujícím) a skupinové práce (spolupráce se spolužáky)
Při hodnocení osvojeného učiva se sledují tato kritéria:
a) obsahová a odborná správnost osvojeného učiva
b) schopnost samostatně logicky prezentovat osvojené učivo
c) vyvozovat souvislosti v rámci osvojeného učiva
d) vycházet z již dříve probíraného učiva a navazovat na ně (somatologie, první pomoc, klinická propedeutika, psychologie, biologie a ekologie, latinská terminologie, mikrobiologie a hygiena, ochrana veřejného zdraví, ošetřovatelské postupy)

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí, průřezových témat a mezipředmětových vztahů
Na základě zvládnutí tematického obsahu předmětu žáci:
- jsou schopni získávat aktuální odborné informace a pracovat s nimi 
- ovládají práci s PC (internet, prezentace – PowerPoint, Excel,…) včetně potřebných odborných programů důležitých pro práci zdravotnického asistenta (NIS,…)
- aktivně využívají odborné terminologie
- umí vést diskusi na odborné úrovni a argumentovat
- uvědomují si význam psychosomatiky
- jsou schopni předat odbornou radu týkající se ošetřovatelské péče a zdraví jedince
- uvědomují si nutnost kvalitní odborné přípravy včetně samostudia pro výkon profese zdravotnického asistenta
- respektují při ošetřovatelské péči odlišnosti u jedinců jiné víry, etnického původu nebo sociálního zařazení
Uplatnění průřezových témat:
- občan v demokratické společnosti - žáci jsou ochotni se angažovat nejen ve vlastní prospěch, ale i ve prospěch jiných lidí
- informační a komunikační technologie - žáci pracují s nemocničním informačním systémem
Mezipředmětové vztahy: somatologie, první pomoc, klinická propedeutika, psychologie a komunikace, biologie a ekologie, latinská terminologie, mikrobiologie a hygiena, ochrana veřejného zdraví.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Občan v demokratické společnosti

Žáci jsou ochotni se angažovat nejen pro vlastní prospěch, ale i ve prospěch jiných lidí.

Člověk a životní prostředí

Žáci jsou vedeni k tomu, aby si osvojili zásady zdravého životního stylu a vědomí odpovědnosti za své zdraví.

Žáci jsou vedeni tak, aby si osvojili základní principy šetrného a odpovědného přístupu k životnímu prostředí v osobním i profesním jednání.

Informační a komunikační technologie

Žáci pracují s nemocničním informačním systémem.

Ošetřovatelské postupy

Charakteristika předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu
Cílem předmětu je praktická příprava žáků na práci v klinických podmínkách v rozsahu, jaký je určen vyhláškou č. 424/2004 Sb. Posláním předmětu je vybavit žáky teoretickými znalostmi a zejména praktickými dovednostmi, které jsou nezbytné pro výkon profese zdravotnického asistenta. Předmět učí žáky nejen odborným výkonům - jejich postupům, ale současně usiluje o osvojení schopností a dovedností vnímat celou osobnost klienta - pacienta a volit odpovídající ošetřovatelské intervence. Předmět je nezbytným předpokladem pro výuku odborné praxe.

Charakteristika učiva
Předmět ošetřovatelské postupy je zařazen do výuky 1., 2. a 3. ročníku. Během 34 týdnů ve všech 3 ročnících je pro výuku určeno celkem 272 hodin. Předmět je vyučován skupinově, v 1. ročníku 2 hodiny týdně, ve 2. ročníku 4 hodiny týdně, ve 3. ročníku 2 hodiny týdně. V úvodu jsou žáci seznámeni s obsahem předmětu a jeho významem pro práci zdravotnického asistenta. V 1. ročníku jsou žáci nejprve seznámeni s koncepcí ošetřovatelského procesu a jeho aplikací v každodenní ošetřovatelské praxi. Důraz je kladen na osvojení pozorovacích a komunikativních dovedností, schopností analyzovat a třídit získané informace, dále dovednost volit vhodné cíle ošetřovatelské péče a odpovídající ošetřovatelské intervence vč. dovedností pracovat s ošetřovatelskou dokumentací. Následuje blok zaměřený na osvojení obvazové techniky, dále na problematiku spojenou s příjmem, překladem a propuštěním nemocného. Jednotlivé postupy úpravy lůžka vzhledem k mobilitě nemocných předcházejí nácviku péče o pomůcky a prostředí. Výuka prvků základní ošetřovatelské péče výuku v 1. ročníku uzavírá a je zaměřena na saturaci potřeb klientů - pacientů v oblasti hygieny. 2. ročník je zaměřen na osvojení praktických činností dle odborných kompetencí, které jsou dány platnou legislativou. Vedle hygieny jde o výživu nemocných, sledování fyziologických funkcí, problematiku přípravy a asistence u vizity, podávání jednotlivých forem léků enterální i parenterální cestou. Ve 3. ročníku je obsahem výuky problematika přípravy a asistence u aplikace infuze a transfuze, rehabilitační ošetřovatelství, odběry biologického materiálu a v závěru asistence při převazech. 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí
Výuka předmětu směřuje k tomu, aby žáci aktivně vyhledávali potřeby klientů - pacientů, pracovali kvalitně a pečlivě v souladu s požadavky na odbornou úroveň výkonů, respektovali při výkonech práva nemocných a dodržovali zásady a platné předpisy BOZP.

Strategie výuky (pojetí výuky)
Koncepce předmětu je teoreticko - praktická. Svým zaměřením se řadí mezi předměty odborné. Učební bloky jsou do ročníku rozděleny tak, aby logicky navazovaly na obsah bloků předmětu teorie ošetřovatelství (TOS). Vyučuje se v prostředí odborných učeben, které simulují klinické podmínky a umožňují individuální i skupinové procvičení probíraných výkonů. Učebny umožňují využití moderních výukových metod, jako videoprojekce, počítačové prezentace, práce s interními i internetovými databázemi. Výuka je postavena z menší části na výkladových metodách, nejvíce je využíváno demonstrací jednotlivých ošetřovatelských postupů a technik s následným individuálním procvičováním, dále řešení problémových situací individuální a skupinovou formou. Standardní součást výuky představuje práce s pracovními listy, práce s odborným textem, diskuse. Další účinnou výukovou metodou jsou exkurze na klinická pracoviště kroměřížské nemocnice doplňující výuku a zajišťující spojení teorie s praxí. Výsledky výuky žáci prezentují v soutěži v obvazové technice a soutěži v úpravě lůžka.

Hodnocení výsledků žáka
Žáci jsou hodnoceni v souladu s hodnotícími kritérii, která jsou součástí školního řádu. Jedná se o průběžné hodnocení - ústní i písemné. Žáci jsou vedeni k sebehodnocení vlastních znalostí a dovedností, které ve výuce demonstrují, je využíváno i hodnocení výsledků ostatních spolužáků. Učitel hodnotí na základě platné klasifikační stupnice, hodnotí i slovně. Při hodnocení osvojeného obsahu učiva jsou sledována následující kritéria:
- odborná úroveň ošetřovatelských výkonů a postupů
- dodržování práv nemocných
- organizační schopnosti
- dodržování zásad BOZP, hygieny, asepse, antisepse
- osobní úprava
- úroveň komunikace
- znalost a aktivní používání odborné terminologie
Dále se hodnotí samostatnost a aktivita žáků ve výuce, plnění zadaných úkolů v rámci domácí přípravy.

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí, průřezových témat a mezipředmětových vztahů
Předmět ošetřovatelské postupy podporuje rozvoj následujících klíčových kompetencí:
- uplatňovat různé způsoby práce s textem, umět efektivně vyhledávat a zpracovávat informace
- sledovat a hodnotit pokrok při dosahování cílů svého učení, přijímat hodnocení výsledků svého učení od druhých lidí
- porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení a zdůvodnit jej, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky
- volit prostředky a způsoby (pomůcky, metody, techniky) vhodné pro splnění jednotlivých aktivit, využívat zkušeností a vědomostí nabytých dříve
- spolupracovat při řešení problémů s jinými lidmi (týmové řešení)
- vyjadřovat se přiměřeně účelu jednání a komunikační situaci v projevech mluvených i psaných a vhodně se prezentovat
- vyjadřovat se a vystupovat v souladu ze zásadami kultury projevu a chování
- dosáhnout jazykové způsobilosti potřebné pro pracovní uplatnění podle potřeb a charakteru příslušné odborné kvalifikace
- reagovat adekvátně na hodnocení svého vystupování a způsobu jednání ze strany druhých lidí, přijímat radu i kritiku
- respektovat práva a osobnost druhých lidí
- správně využívat a převádět běžné jednotky
- pracovat s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií
- komunikovat elektronickou poštou
- získávat informace z otevřených zdrojů 
 

Uplatnění průřezových témat:
- člověk a životní prostředí (žáci si uvědomí odpovědnost za své zdraví i zdraví klientů/pacientů)
- informační a komunikační technologie (žáci pracují s prostředky informačních a komunikačních technologií a umějí je využívat jednak jako informační zdroje při svém vzdělávání, jednak jako standardní způsob zpracování i vyhledávání informací o klientech/pacientech v rámci práce s informačním systémem NIS)

Mezipředmětové vztahy: teorie ošetřovatelství, somatologie, první pomoc, matematika, chemie, informační a komunikační technologie, klinická propedeutika, mikrobiologie a hygiena, latinská terminologie, základy geriatrie, etika ve zdravotnictví, odborná praxe, psychologie a komunikace.

 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Člověk a životní prostředí

Zásady BOZP při práci s chemikáliemi, význam jednotlivých postupů dekontaminace.

Význam a základní principy třídění biologického a chemického odpadu.

Význam zodpovědného přístupu ke svému zdraví i zdraví klientů - pacientů při manipulaci s biologickým materiálem vč. jeho třídění a likvidace.

Informační a komunikační technologie

Nemocniční informační systém (NIS) - práce na PC (seznámení s programem, nácvik vyhledávání a ukládání potřebných údajů o klientovi - pacientovi, ordinacích a plánovaných vyšetřeních).

Vyhledávání informací sloužících jako podklad pro tvorbu edukací - pohybových doporučení klientům - pacientům.

Učební praxe

Charakteristika předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Obecným cílem předmětu je profesní příprava žáků k samostatnému poskytování základní ošetřovatelskké péče o klienty/pacienty s ohledem na jejich sociokulturní specifika, k realizaci odborné ošetřovatelské péče pod přímým vedením nebo odborným dohledem všeobecné sestry nebo porodní asistentky. Učební praxe má zprostředkovat žákům praktickou výuku v přirozeném prostředí lůžkových i ambulantních pracovišť zdravotnických zařízení, v léčebně dlouhodobě nemocných, v psychiatrické nemocnici, event. v zařízení sociálních služeb. Žáci se prostřednictvím učební praxe připravují na práci v prostředí se zvýšenými nároky na dodržování hygienických předpisů i postupů vč. prevence infekčních onemocnění. Učební praxe umožňuje žákům prakticky aplikovat vědomosti i dovednosti osvojené v odborných i všeobecně vzdělávacích předmětech. Žáci si v reálném prostředí osvojují  základní pravidla a principy týmové práce, prohlubují komunikativní dovednosti a formují žádoucí profesionální vlastnosti. Osvojení tohoto předmětu je předpokladem pro výkon povolání zdravotnického asistenta. Hlavním průpravným předmětem pro ošetřování klientů/pacientů v rámci učební  praxe je teorie ošetřovatelství a ošetřovatelské postupy.

 

Charakteristika učiva

Výuka probíhá v přirozených podmínkách pracovišť zdravotnických zařízení a zařízení sociálních služeb. Je organizována v souladu s právními předpisy (vyhlášky MŠMT a vnitřními předpisy organizace, kde žáci praktikují) a je uskutečňována na základě smlouvy mezi školou a školním pracovištěm.  Učební praxe je vyučována skupinově - ve 3. ročníku 3 hodiny týdně, ve 4. a 5. ročníku po sedmi hodinách týdně, délka vyučovací hodiny je 45 minut.  Učební praxi žáků řídí učitelka odborných předmětů. Žáci během 3. ročníku absolvují výuku v podmínkách základních klinických pracovišť (interní, chirurgické a dětské oddělení, oddělení léčebny dlouhodobě nemocných). Ve 4. ročníku je výuka realizována na základních odděleních nemocnice (interní, chirurgické), která jsou vhodně doplněna dalšími pracovišti. V pátém ročníku probíhá výuka na interním a chirurgickém oddělení, která jsou pracovišti maturitními. Další pracoviště pro výuku tohoto předmětu jsou volena s ohledem na profil absolventa a možnosti regionálních zdravotnických zařízení. Žáci se zabývají také ošetřovatelskou péčí o děti a dospělé v domácí péči, provádějí ošetřovatelskou péči u tělesně a mentálně postižených, invalidních a handicapovaných klientů, snaží se upevnit své znalosti a dovednosti v ordinacích praktických lékařů a specialistů. Dodržují zásady a povinnosti platné na jednotlivých pracovištích. 

V závěru 2. pololetí 5. ročníku může být dle časových dispozic aktuálního školního roku zařazena předmaturitní praxe. Tento úsek praktického vyučování je uskutečňován  pod vedením učitelky odborných předmětů v dopoledních a odpoledních směnách na pracovištích vylosovaných pro uskutečnění praktické maturitní zkoušky. Na vedení výuky participuje staniční a službu konající sestra daného pracoviště.

 

Strategie výuky 

Učební praxe je předmětem praktickým. Svým zaměřením se řadí mezi předměty odborné. Učební bloky navazují na obsah bloků předmětu teorie ošetřovatelství (TOS) a ošetřovatelské postupy (OPO). Vyučuje se v prostředí zaměstnavatelů - nemocnice, léčebny dlouhodobě nemocných, psychiatrické nemocnice, ambulantní zdravotnická pracoviště, pracoviště zařízení sociálních služeb. Výuka učební praxe žákům nabízí využití nových moderních pomůcek, seznamuje žáky s moderními vyšetřovacími metodami, poskytuje prostor k procvičení a zdokonalení dovedností potřebných pro práci s počítačem (NIS - internetová databáze pacientů, objednávání stravy pro klienty, dokumentace k odběrům biologického materiálu aj.), rozvíjí jejich komunikativní dovednosti. Ve výuce je hojně využíváno metody demonstrace jednotlivých ošetřovatelských postupů a technik s následným individuálním procvičováním přímo u klienta/pacienta, dále dialogu a řízeného dialogu, samostatné individuální a skupinové práce při řešení problémů, exkurzí a miniexkurzí. Žáci jsou vedeni k aktivnímu vyhledávání aktuálních i potenciálních potřeb klienta/pacienta a následně k jejich saturaci. Standardní součást výuky představuje práce s dokumentací klienta/pacienta, s hlášením sester, s pracovními listy, školní ošetřovatelskou dokumentací a  práce s odborným textem. Na výuce předmětu Učební praxe se významným způsobem podílí personál zdravotnického zařízení. Pro dobré osvojení vědomostí a dovedností v rámci praktického vyučování je nezbytná maximální účast žáka ve výuce. Z toho důvodu je sledována a vyhodnocována přítomnost žáka na pracovišti.

 

Hodnocení výsledků žáka

Žáci jsou hodnoceni v souladu s hodnotícími kritérii, která jsou součástí školního řádu. Jedná se o průběžné hodnocení - ústní i písemné, dále o hodnocení závěrečné zařazené v závěru výuky na daném školním pracovišti. Žáci jsou vedeni k sebehodnocení i hodnocení výsledků svých spolužáků. Při hodnocení výsledků vzdělávání v předmětu odborná praxe jsou sledována následující kritéria:
- odborná úroveň ošetřovatelských výkonů a postupů
- dodržování práv nemocných
- organizační schopnosti
- dodržování zásad BOZP, hygieny, asepse, antisepse
- osobní úprava
- úroveň komunikace
- znalost a aktivní používání odborné terminologie
Dále se hodnotí samostatnost a aktivita žáků ve výuce, plnění zadaných úkolů v rámci domácí přípravy.
Hodnocení žáků je prováděno na základě kombinace ústního prověřování teoretických znalostí, hodnocení praktických ošetřovatelských odborných výkonů a různých forem písemného testování.

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí, průřezových témat a mezipředmětových vztahů

Výuka předmětu učební praxe směřuje k tomu, aby žáci:

-          aplikovali vědomosti a dovednosti z teoretické výuky odborných předmětů do reálných podmínek zdravotnického zařízení

-          dokázali si osvojit bezpečné pracovní postupy při ošetřování klientů/pacientů

-          pracovali ekonomicky a ekologicky

-          uměli orientačně posoudit zdravotní stav klienta/pacienta a klasifikovat jeho soběstačnost

-          vhodně komunikovali a jednali s klienty/pacienty různých věkových kategorií

-          používali komunikaci s klienty/pacienty k rozvoji sociální integrace

-          získali altruistický a empatický postoj ke klientům/pacientům

-          uplatňovali adekvátně a dle možností principy multikulturního ošetřovatelství

-          dodržovali práva nemocných a zachovávali povinnost mlčenlivosti

-          uměli pracovat se zdravotnickou dokumentací

-          uměli získávat nové poznatky a pracovali s odbornými informacemi

-          používali s porozuměním odbornou terminologii

-          seznámili se s organizací práce jednotlivých zařízení a ošetřovacích jednotek

-          naučili se pracovat jako členové zdravotnického ošetřovatelského týmu a uměli komunikovat s jednotlivými kategoriemi zdravotnických pracovníků

Podporuje rozvoj následujících klíčových kompetencí:

-          respektovat práva a osobnost druhých lidí

-          aktivně využívat své znalosti a dovednosti při ošetřování klientů/pacientů

Uplatnění průřezových témat:                           

 -       člověk a životní prostředí (žáci si uvědomí odpovědnost za své zdraví i zdraví klientů /pacientů)

 -     informační a komunikační technologie (žáci pracují s prostředky informačních a komunikačních technologií a umějí je využívat při svém   vzdělávání).

Mezipředmětové vztahy: teorie ošetřovatelství, ošetřovatelské postupy, somatologie, klinická propedeutika, psychologie a komunikace, základy psychiatrie, základy geriatrie, etika ve zdravotnictví.

 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Občan v demokratické společnosti

Žáci mají vhodnou míru sebevědomí, sebeodpovědnosti a schopnosti morálního úsudku, dovedou jednat s lidmi a diskutovat o intimních otázkách, chrání materiální hodnoty.

Člověk a životní prostředí

Žáci si osvojí zásady zdravého životního stylu a vědomí odpovědnosti za své zdraví, aktivně používají zásady třídění odpadu ve zdravotnických zařízení a v soukromí, uvědomí si vztah mezi životním prostředím, životním stylem a zdravím jedince a společnosti.

Člověk a svět práce

Žáci získávají znalosti a kompetence k úspěšnému uplatnění se na trhu práce, jsou vedeni k uvědomění si zodpovědnosti za vlastní život

Žáci se orientují v možnostech celoživotního vzdělávání v oboru a jsou seznámeni s alternativami profesního uplatnění po absolvování studovaného oboru

Žáci jsou seznámeni s významem vzdělávání a celoživotního učení pro život, aby byli motivováni k aktivnímu pracovnímu životu a k úspěšné kariéře

Psychologie a komunikace

Charakteristika předmětu

Obecný cíl vyučovacího předmětu

Předmět psychologie a komunikace umožňuje žákům získat všeobecný přehled, vědomosti a dovednosti ze základních teoretických i aplikovaných oborů psychologie. Zaměřuje se na zdokonalování navazování sociálních vztahů a nácvik komunikačních dovedností. Ukazuje možnosti uplatnění těchto poznatků a dovedností v osobním životě a při výkonu zdravotnického povolání. Rozvíjí vztah k povolání a ke klientům, vede k osvojení zásad týmové práce. Umožňuje rozlišovat a respektovat zvláštnosti jednotlivých vývojových období člověka, akceptovat individuální zvláštnosti různých typů osobnosti klientů, spolupracovníků i ostatních jedinců.

 

Charakteristika učiva

Učivo předmětu psychologie a komunikace vychází z rámcového vzdělávacího plánu, vzdělávací oblasti sociální vztahy a dovednosti. Svým obsahem se řadí mezi předměty odborné. V předmětu se žáci seznámí se základními pojmy z obecné psychologie, vývojové psychologie, sociální a zdravotnické psychologie. Učivo umožňuje pochopit praktické využití psychologie v osobním životě, v mezilidských vztazích a pracovním prostředí.

 

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Výuka klade důraz nejen na poznávání osobnosti klientů, ale i na poznání a hodnocení vlastní osobnosti žáků. Preferuje etické kvality osobnosti zdravotnického asistenta, jako je altruismus, sociocentrismus, empatie, tolerance, potlačuje egoismus, hostilitu. Učí chápat hodnotu zdraví i vliv nemoci na prožívání a chování. Poukazuje na bio-psycho-sociální jednotu každého jedince. Vede k vytváření vlastního systému hodnot žáků i k akceptování preferencí v hodnotovém systému ostatních lidí.

 

Strategie výuky (pojetí výuky)

Výuka předmětu je teoreticko – praktická, tj. střídání teorie a cvičení s využitím názorně demonstračních a aktivizujících metod. Učivo si žáci osvojují na základě sociálně komunikativního učení, analýzy příkladů a modelových situací, činnostního učení a autodidaktických metod. Ve výuce je kladen důraz na přípravu jedince pro praktický život, osobní i profesní. Ve výuce je vhodné v rámci motivace uplatňovat individuální přístup, využívat a porovnávat životní zkušenosti žáků a vést je k vyvozování vlastních závěrů, k diskusi, uvádět souvislosti mezi již získanými vědomostmi a dovednostmi, plánovaným tématem učiva a praktickým využitím, uvádět příklady z praxe, simulovat problémové a konfliktní situace z ošetřovatelské péče i z běžného života, vést k prožitku, k jednoduché analýze situace a řešení, využívat audio a video techniku k zpětné reflexi a sebereflexi, doplňovat frontální výuku využíváním názorně demonstračních pomůcek (tabule, zpětný projektor, dataprojektor, interaktivní tabule, audiovizuální technika, internet a jiné).

Metody výuky - výklad, diskuse, samostatná práce, analýza příkladů z praktické zkušenosti, simulace běžných, problémových a konfliktních situací z ošetřovatelské péče, hraní rolí, brainstorming, relaxační cvičení, prožitkové metody, sebereflexe, výtvarné a abreaktivní techniky, tematické odborné exkurze.

 

Hodnocení výsledků žáka

Žáci jsou hodnoceni v souladu s platným řádem školy. Při hodnocení výsledků učení, vzhledem k pojetí předmětu, je třeba se zaměřit na:

- hloubku porozumění látce

- schopnost aplikace poznatků při řešení problémů

- zpracování a prezentaci zadaných úkolů

- aktivní přístup žáka k výuce

- vlastní kreativitu žáků

Metody hodnocení

- písemné testy po probrání určitých tematických celků

- průběžné ústní zkoušení

- sebehodnocení žáků

- vzájemmné hodnocení žáků při prezentaci výsledků práce

Žáci 2. ročníku vypracují podle předem stanovených zásad seminární práci na téma charakteristika osobnosti, v níž budou charakterizovat blízkého jedince ze svého prostředí. Hodnocení bude zaměřeno na formální a obsahovou stránku.

Žáci 3. ročníku vypracují podle předem stanovených zásad seminární práci na aktuální psychologické nebo sociální téma. Práce bude rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části využijí aktuálních informací z různých zdrojů. V praktické části provedou jednoduchý výzkum s využitím běžných výzkumných metod na hodnotitelném výzkumném vzorku se zaměřením na určené cíle a stanovené hypotézy. Výsledky budou interpretovat přínosným způsobem a prezentovat formou tabulek a grafů. Hodnocení bude zaměřeno na formální a obsahovou stránku.

 

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí, průřezových témat a mezipředmětových vztahů

Předmět podporuje rozvoj všech klíčových kompetencí. Žáci jsou vedeni k porozumění projevům druhých lidí, k využívání různých metod myšlení při řešení problémů, k aktivní účasti v diskusích, k obhajování svých postojů, ke kultuře vyjadřování, k předcházení konfliktům, k morálnímu jednání, k toleranci a empatii.

Předmět přispívá k plnění průřezových témat:

Občan a demokratická společnost

Člověk a životní prostředí

Člověk a svět práce

Informační a komunikační technologie

Přínos předmětu k mezipředmětovým vztahům:

V oblasti mezipředmětových vztahů předmět navazuje na poznatky ze společenskovědních předmětů a využívá je. Předpokladem výuky předmětu dle níže uvedeného rozpisu učiva jsou vědomosti a zkušenosti získané v předcházejících odborných předmětech, zejména v somatologii, teorii ošetřovatelství a ošetřovatelských postupech, dále v občanské nauce a biologii a ekologii. Při konkretizaci jednotlivých učebních témat je žádoucí spolupracovat s vyučujícími souběžně vyučovaných a navazujících odborných předmětů. Získané vědomosti a dovednosti jsou prakticky procvičovány zejména v klinických podmínkách při odborné praxi.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Občan v demokratické společnosti

Žáci při komunikaci respektují osobnost druhého člověka, jeho individualitu a morální principy multikulturní společnosti, hodnoty členů různých sociálních skupin. Chápou práva, tradice, zvyky a kulturní hodnoty jiných národů, ras a etnik. Žáci chápou a respektují práva pacientů všech věkových a sociálních skupin.

Člověk a životní prostředí

Žáci si uvědomí vztah mezi životním prostředím, životním stylem a zdravím lidské populace, pochopí přímý vliv prostředí zejména na vývoj jedince v prenatálním období a na vývoj harmonické osobnosti člověka. Chápou nutnost zachování zdravého prostředí pro další generace.

Člověk a svět práce

Žáci chápou význam lidského poznání a vzdělání pro úspěšné uplatnění na trhu práce, uvědomí si odpovědnost za vlastní život, preferují zájmy, přispívající k jejich všestrannému rozvoji. Získají dovednosti k uplatnění na trhu práce, naučí se prezentovat své přednosti. 

Informační a komunikační technologie

Žáci jsou schopni pomocí informačních technologií vyhledat pracovní příležitosti ve svém oboru a využijí je k prezentaci své osoby a komunikaci s potencionálním zaměstnavatelem.